Never to be forgotten

12. března 2008 v 9:38 | Ashuleii |  In my mind
Víte co mám ráda? Když lidem trošku ovlivňuju životy, vstupuji do nich a něco tam po sobě nechám. Třeba dám někomu poslechnout svou oblíbenou písničku a on si na mě pak vždycky vzpomene, když ji slyší. Já mám třeba snad ke každý nějakou vzpomínku, co se mi váže na určitýho člověka:) To samý s filmama. Nebo místama. U nás v Turnově je jedna lavička, kolem který když projdu, tak vždycky zabloudim myšlenkama do jednoho chladnýho listopadovýho večera loňskýho roku.
Hrozně ráda vzpomínám. Doma mám pod postelí krabici, do který schovávám všechny věci, co pro mě něco znamenaj a připomínaj mi různý události. Hrozně na tom lpím, mam celou sbírku vstupenek do kina, účtů z krámů, papírků a útržků všelijakejch malůvek, psaníček a drobností od přátel. Tak trochu moje úchylka:) Asi i proto fotím. Abych zachytila všechny ty okamžiky. Svůj život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra | 12. března 2008 v 11:19 | Reagovat

To je krásný! Jsi citlivá a milující dušička :-)

Písničky nebo filmy ani moc se vzpomínka na lidi spojené nemám, spíš místa. Kolikrát jdu po ulici a vybavují se mi vzpomínky, s kým jsem tudy šla a co jsme si povídali. To je taková moje specialita, že když si vybavím rozhovor, vím i přesně kde jsme ho vedli. Občas se mi stane, že se s někým dohaduju, on mi např. trvdí, že tohle jsem mu nikdy neřekla, ale přitom přesně vím, kde jsme stáli nebo kudy jsme šli, takže vím, že pravdu mám já, ale ten člověk na to prostě zapomněl :-)

2 Petra | 12. března 2008 v 11:20 | Reagovat

A taky ještě vůně nebo některá jídla vyvolávají u mě hodně vzpomínek.

3 Ashuleii | Web | 12. března 2008 v 11:40 | Reagovat

Jéé, vůně, to máš pravdu! Když jsem byla prvně ve Francii (a taky jedinkrát), tak jsem sebou měla sprchovej gel od Dove, hrozně pěkně voněl, ale myla jsem se jím jen tam, takže když jsem pak přijela domů, pořád jsem k němu čuchala a měla jsem takovej ten slanej pocit, cejtila jsem sluníčkový teplo a vzpomínala na ubytování ve Formuli, jak jsme večer hráli voleybal a tak..:)

4 Bluemary | Web | 12. března 2008 v 12:30 | Reagovat

Hmmm tak nějak tak podobně.. do nedávna jsem zkovávala svoje škrtanice ze zadních stran sešitů takové m + j apodobně..hihi ale myslím, že ta doba je za mnou. Bohužel asi 7 let jsem tak trošku vymazala ze života - vyhodila vše co s bývalým partnerem souviselo. Na druhou stranu mám jinou nostalgii - dívat se na své dětské fotky a zachraňuju moje hračky z dětství před vyhozením...:)

5 Verunka | Web | 12. března 2008 v 12:47 | Reagovat

kdyz jsem byla ve Spanelsku....porad jsem poslouchala jedny a ty same pisnicky....ted staci jen zmacknout tlacitko ...zavrit oci...a jsem tam zase...:o)

6 Bylinka | Web | 12. března 2008 v 15:13 | Reagovat

Náhodou, to je moc pěkná úchylka :) Taky si schovávám věci, které pro mě moc znamenají a připomenou mi něco pěkného :) Mně se s písničkama pojí jednak lidi, kteří mi je dali poslechnout nebo kterým se líbí, ale i doba, ve kterou jsem je slyšela... třeba včera jsem po hodně dlouhé době uslyšela písničku, která kralovala mé empétrojce před rokem na jaře a úplně mě to zavedlo zpátky do té doby :) Je to pěkný zvyk, když můžeš jakkoli něco uchovat a zase se k tomu vrátit... mně teď k tomu slouží hlavně blog :)

7 Dreamy | Web | 12. března 2008 v 19:56 | Reagovat

Duše plné vzpomínek - tak to nás je více, milá zlatá Ashu :) Mám v pokojíku jeden kouteček plný veškerých vzpomínek. Proto mě hřeje u srdce, když si naplánuju večer sezením v koutě, že tam nebudu sama :)

8 Ivka | Web | 12. března 2008 v 22:07 | Reagovat

Krásné, krásné, krásné :o) Taky tu krabici mám, mám tam schované dopisy, dělám i to, že si schovám třeba vršek z nějakého jogurtu, protože ten se nejspíš za x let vyrábět nebude a jednou budu vzpomínat a ukazovat lidem, jaké tehdy byly jogurty :o) Baví mě to a vzpomínat je krásné =) Dobrou noc =)*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama