Sad..

15. března 2008 v 19:14 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Dneska odpoledne mě mamka zavezla k tátovi (pro ty, co nevědí, od 3 let jsou naši rozvedení), jak jsem měla mononukleózu, tak jsem tam hrozně dlouho nebyla. Docela jsem se těšila, ikdyž jsem byla trochu nervózní, že zase něco bude špatně. A taky že jo... Jak jsem přišla, tak se mě Hanka (přítelkyně) ptala, jestli s nima letos pojedu zase na dovolenou. Už loni jsem z toho byla zoufalá, 14 dní na jednom liduprázdným místě, jenom se koupat a válet na pláži, někoho to možná baví, ale mě to prostě nestačí, potřebuju akci.. Navíc, 14 nekonečných dní společně s tátou, Hankou a Sabinou (její dcerou).. Docela si s ní rozumim, většinou bejváme spojenci proti těm dvoum, ale i tak se to dusno rozdejchává špatně.. Oni dělaj z každýho komára velblouda, všechno je hroznej problém, takže tam žiju v neustálým strachu, že něco poseru a bude to průser.. A nerozumim si s nima. Teda hlavně s taťkou.... No, takže když se mě teď Hanka ptala, řekla jsem, že ne, že mám svý plány, chtěla bych chodit na brigádu a tak. Táta se samozřejmě naštval, Hanka byla spíš smutná a Sabina mi vyčítala, co tam sama bude dělat. Pak jsme šly spolu ven fotit (pár portrétů je docela povedenejch, pak přidám:)) a to bylo fajn. Taky jsem zašla nahoru za babičkou, tak jsme si povídaly (ikdyž to nebylo tak jednoduchý, trpí Parkinsonovou chorobou:( ). Nechci vás tady tím vším zatěžovat, jen ještě řeknu, že večer se mě pak zas Hanka ptala, jestli to myslim vážně a jestli si to nechci rozmyslet, pořád opakovala, jak by byli rádi, kdybych jela, že mi 14 dní neublíží a že táta by měl radost.. To je přesně jejich styl. Citový vydírání:( Už na to nemam nervy. Pokud budu souhlasit, zase se budu trápit a čtvrtinu prázdnin uplně ztratím, hlavně že oni budou spokojení. A když zas odmítnu, naštvou se (a to tátu baví i několik tejdnů). Řeknete si, že jsem asi nevděčná, ale to byste je museli znát, poznat ten stres, co tam vždycky zažívám, neustálá nervozita, že zas bude dusno kvůli čemukoliv.. Táta se o mě pořádně ani nezajímá, vždycky jen přijdu a on se zeptá "Jak je, co je novýho?" Tak se vypovídám, on na to "Hm" a po zbytek víkendu se skoro nebavíme (pokud se nehádáme).
Už takhle jsem tu vypsala sloh, ale bylo by to ještě na mnohem dýl, kdybych tu měla všechno vypovědět a pokusit se vás uvíst do obrazu, abyste mě chápali..
Jsem ráda, že jsem zas doma. DOMA. Tam, kde se cítím v pohodě, jsem tam ráda, je tu příjemně a bezpečně, dokážu se s mamkou o všem bavit a když je problém, neděláme z toho vědu a vyřešíme ho..
Je mi smutno.
Ale nebojte, já si tu náladu zas nějak vylepším:) A pokusim se i tuhle celou záležitost nějak vyřešit...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bone | E-mail | Web | 15. března 2008 v 19:27 | Reagovat

Joooj, moja, tak ja to mám s tatom to isté, no nedokázala by som povedať NIE. Ale je to o to horšie, že tatova priateľka má malého syna, teda 8ročného. :(( čiže ja tam nemám úplne čo robiť. Ale nezúfam, neviem, či teraz niečo vymyslia, minule sme boli len na 4-5 dní a to som mala dáky vírus, len som spala.:D :D :D

2 Ivka | Web | 15. března 2008 v 19:32 | Reagovat

Zlatí radím ti, pokud se ti nechce a chápu to,že se ti nechce, nejezdi. Sice by to mohlo být fajn, ale stejně tak byses tam mohla trápit. Já jsem si taky měla vybrat, jestli pojedu do Chorvatska, nebo ne. Jenomže pro mě je to dlouhá doba, cizí prostředí.. Mám s tím problémy. Napadá mě tisíc otázek "Co když...?" Je to tam nádherné, vzpomínám na Chorvatsko v nejlepším. Ale když si zvážím všechny pro a proti, tak asi bude lepší tam nejezdit. Možná, až budu starší. Nejsem uplně cestovací typ.. Bývá mi smutno, po domově, lidech.. Jsem citlivá. Někdy až moc.. =( A na ty tvé fotky se moc těším! =)

3 Gia | 15. března 2008 v 19:40 | Reagovat

Já být tebou tak nejedu, nemá to cenu trávit 14 dní někde kde být nechceš. Moje babča od otce taky chtěla abych s nima jela na dovču ale jelikož ji nesnesu dýl jak den tak sem to rázně zamítla:) a vymluvila se na brigádu. Prázniny sice trvaji dva měsice, ale to uteče jako voda, takže trávit 14 dni někde kam se to nechce je zbytečné..

4 Daisy | Web | 15. března 2008 v 19:55 | Reagovat

Nebud smutná :-( A taky si myslím, že by to tatka mohl pochopit, že se ti nechce.....

5 Petruša | E-mail | Web | 15. března 2008 v 20:07 | Reagovat

Nebud smutná kvůli tomu, že musíš říct NE. A klidně ho řekni. oni to jednou pochopí.. nekaž si prázdniny, vím, jaké je to být neustále ve stresu a nervozitě, a nechápu, proč by jsi se tomu měla zbytečně vystavovat.. raději běž na brigádu nebo jedtě na dovolenou s mamčou. Obě to určitě uvítáte a skvěle si to užijete. A navíc je do prázdnin ještě fůra času, rozhodně se nestresuj už ted. A potom také ne.. doufám, že Tě to přestane brzy mrzet, protože na tom není nic špatného a nemusíš se cítit provinile..

6 Kami | 15. března 2008 v 21:27 | Reagovat

Ahojky, to mě mrzí, že to máš se svým taťkou takhle, naši jsou taky rozvedení (od mých 4 let). S mým vlastním taťkou jsem tohle nikdy nezažila, vzal si uplně nejlepší ženskou na světě, strašně ráda za nima jezdím... horší to bylo u nás doma s mým nevlastním tátou, vůbec jsme si nerozumněli, strašně mojí mamí trápil... ale naštěstí se vše vyřešilo, mamka se s ním rozvedla, má nového přítele a je nejšťastnější člověk na světě... holky řeknu vám, není nic krásnějšího, než vidět vlastní maminku po mnoha a mnoha letech zase šťastnou!!!!!

7 PeeTee | Web | 16. března 2008 v 10:05 | Reagovat

Tak tohle je mi líto, moc dobře znám citový vydírání a zrovna od těch nejbližších - rodičů. Hlavně máma je v tom expert. Ale je dobře, že jsi řekla ne, zkus si za tím stát. Ono to taťku snad přejde. Navíc už nejsi malá holka, abys musela jezdit na společnou dovolenou a to si myslím by měli chápat zase oni. Že už máš nějaký svoje plány.

Budu ti držet pěsti, určitě to zvládneš, tak nesmutni;)

8 Petra | 17. března 2008 v 9:31 | Reagovat

Ahoj,

to je smutný, že musíš tohle řešit. Citové vydírání je hrozná věc. Napadá mě, jestli by nebyl možný kompromis, např. že bys s nimi strávila jen 1 týden, ale to samozřejmě záleží na tom, kde plánují strávit dovolenou.

Ale i když se rozhodneš nejet s nimi vůbec, hlavně si to nevyčítej. Jsou to tvé prázdniny a ty se můžeš sama rozhodnout, jak je prožiješ.

S rodičema je to těžký, s tatínky zvlášť. Naši se teda rozvedli, až když mi bylo 17, ale s tátou jsem si nikdy nerozuměla. Bude to znít hrozně a cítím se kvůli tomu provinile, ale mě se ulevilo, když se odstěhoval. Teda první dva dny jsem celé probrečela, ale pak najednou mi došlo, jaký je doma klid, že nejsem ve stresu, že se cítím volněji, žádné hádky, nadávky, urážky, ale bylo mi líto maminky, že zůstala sama, zatímco táta se odstěhoval k jiné ženě. A víš co? O mně zájem moc neprojevuje, jen pošle přání k narozeninám a k novému roku, to je vše.

Docela mě dojalo, když mi maminčin současný přítel řekl: "já toho tvého tátu nechápu, že se o tebe nezajímá. Hezká jsi, chytrá, šikovná. Podle mě jsi povedené dítě." Málem jsem se rozbrečela. Proč mi tohle říká cizí chlap a můj vlastní táta to nevidí? Holt pro něho jsem byla jen zas.anej hajzl. No, nic, je to pryč, minulost. Už mě to netrápí, život jde dál. Jsou jiní lidé, kteří mě mají opravdu rádi.

Přeju hezký den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama