The Fountain

20. dubna 2008 v 2:54 |  In my mind
The death as a act of creation..
..Pak si vezmi tento prsten, aby ti připomínal tvůj slib. Nos ho, až najdeš Ráj, a až se vrátíš, budu tvá Eva. Spolu budeme žít navěky...
Až dneska.. Jsem našla odvahu a podívala jsem se na ten film. Podruhé. Prvně jsem ho viděla koncem května loňského roku, zašla jsem na něj s přáteli do kina.. Mezi nimi byl i D. Moje první velká láska. Nešťastná, nenaplněná.. A nejspíš věčná. Už jsem myslela, že to mám za sebou, že tohle mě nebude rozesmutňovat, trápit.. Stačilo vidět prvních pár minut ze začátku Fontány, spustila se mi slaná přehrada dlouho zadržovaných slz, znovu jsem prožívala všechno to, co kdysi.
Vím, že až půjdu spát a ráno se probudím, zase bude líp. Ale někde hluboko uvnitř mě.. To bude navždycky. Vím to stejně jistě jako to, že po zimě přijde jaro, že zmražená voda je led a že smrtí to nekončí..
A že jednou budu na Něj vzpomínat v dobrém a budu ráda za to, co jsem díky němu prožila. Ikdyž to bylo krátký, příliš krátký....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza | Web | 20. dubna 2008 v 7:49 | Reagovat

koukám nový jarní fialkový kabátek, příjemné.

Taky jsem viděla předevčírem Fontánu.

Vím, že to bude znít blbě, ale veř, že já jsem taky měla takovou lásku, než jsem potkala mého, teď už,  manžela a kam se na něj hrabou ostatní...ještě máš dost času potkat někoho, kdo Ti tak vyrazí dech až ho popadneš až před smrtí ;-).

Lepší se pořádně vyspat než ponocovat, ráno moudřejší večera, oui?

2 Daisy | Web | 20. dubna 2008 v 9:44 | Reagovat

Krásný den, je to tady moc pěkný, líbí se mi to víc než medvídci :-)))) A s těma chlapama, jak líše Tereza, ještě je spousta času na to, potkat toho pravýho, já ho třeba potkala až ve 23....takže máš ještě 6 let k dobru :-)))))

3 Daisy | Web | 20. dubna 2008 v 10:02 | Reagovat

:-))) bud úplně v klidu těch 6 let bylo fajn a bylo okořeněných jinými zdaleka ne tak důležitými vztahy, který ale přinesly spoustu užitečných zkušeností, který ted můžu zúročit, aby tenhle vztah klapal skoro bez chyby.....Takže ono to fakt jednou přijde a toho pravýho poznáš, tomu věř!!!

4 Imm | Web | 20. dubna 2008 v 11:19 | Reagovat

Časem,čím dál víc to bude dlouho,tak tím na to budeš vzpomínat v dobrém,věř mi:)

5 Tee | Web | 20. dubna 2008 v 11:55 | Reagovat

Minulost...Ta šílená minulost,plná dobrých i špatných věcí...Ti lidi,ten On...To je tak dávno,to je tak dlouho...je to minulost...Dívej se dopředu...Zkus to...Je to těžké,já vím,ale když se budeš dívat dopředu,bude to lepší...koukáš?

6 Imm | Web | 20. dubna 2008 v 12:33 | Reagovat

Ashuleii: Mám. Zrovna jednu docela ''čerstvou'', stalo se to někdy v únoru,ale dostávala jsem se z toho docela dlouho. Někdy koncem března, to už sem se cítila lépe. Měla jsem z toho pochroumaný sebevědomí a ted ho pomalu nabírám zpátky:) a čím je to dál,tím se cítím líp a doufám,že časem na to budu vzpomínat z úsměvem:)

7 Tee | Web | 20. dubna 2008 v 12:45 | Reagovat

Pokud se otočíš a vidíš něco špatného,zavři oči...Umí to bolet,ale-i hřát...To bude dobré...neboj se...Takových je nás víc a navždy zůstane...Neboj se a bojuj...nejsi v tom sama,jsem s Tebou..opravdu...:*

8 maran | Web | 20. dubna 2008 v 13:31 | Reagovat

Film jsem neviděla. Stejně jako spoustu dalších. A mrzí mě to, slyšela jsem o něm dost. Myslím že noc se počítá do té doby neš usneš:) Jako povzbuditelka nefunguju zrocna dobře, ale věřím, že to přejde.  

Jinak vzhled je moc pěkný. Ty kytky ve mě rozdmýchávají vzpomínku na dobu, když jsem byla malé dítě. Nenáviděla jsem je. Otrhávala jsem jim ty kuličky a byla jsem šťastná že ničím tak odpornou kytku. Babička z toho byla strašně smutná a já nechtěla ať je smutná, tak jsem toho nechala..Teď je mám ráda:)

9 Elisabeth | Web | 20. dubna 2008 v 13:39 | Reagovat

Dobré ráno borůvko..:) přidala jsem článek na blog, tak kdyžtak mrkni..:) posílám pusu a přeju hezkej den..:)!:*

10 Verunka | Web | 20. dubna 2008 v 13:52 | Reagovat

asi nema cenu Ti jsem jeste neco psat:o) je tady toho tolik:o) pekny den...

11 Tee | Web | 20. dubna 2008 v 14:27 | Reagovat

Já jsem moc ráda,že ti je líp...Víš,já jednu takovou věc mám za sebou-teda ne za sebou,ale dalo by se tomu tak říkat-a vím,jaké to je-alespoň přibližně...Ještě že si mě neklaun našel:)

12 El :) | Web | 21. dubna 2008 v 14:01 | Reagovat

nemá cenu sa kvôli tomu trápiť :) je to preč nie? :)

radšej sa nechaj unášať tou úžasnou poéziou toho filmu :)

13 Liška | Web | 19. září 2008 v 15:44 | Reagovat

Víš, když mě přepadnou smutný myšlenky, co se týče kluků (a že jich v poslední době není málo - těch myšlenek myslím :)), vždycky si říkám, že to co se stalo mělo nějaký smysl. I když třeba zatím nevím jaký. Všechno se stalo z nějakého důvodu. A i když se při nějaké vzpomínce trápím, nikdy nelituji toho, co se tehdy stalo. Jsem za to ráda.

"Neplač, že to skončilo, buď ráda, že se to stalo", říká se.

A já k tomu dodám - vždycky musí nastat smutný období, aby sis po tom, co skončí, uvědomila, jak je život hezkej. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama