Čtení úst, mluvení rukou

2. října 2008 v 16:10 | Ashuleii |  In my mind
Co je horší? Nemít ruku nebo nohu, nevidět a nebo neslyšet? Hodně jsem o tom přemejšlela, když jsem dneska celý dopoledne strávila v aule gymnázia Ivana Olbrachta v Semilech na semináři o tělesně a mentálně postižených. Obdivuju lidi, co jsou nějakym způsobem handicapovaný a naučili se s tim žít. Viděli jsme krátkej film o muži, co byl nevidomej a rád horolezčí, naposledy letos v létě na Elbrusu v Rusku. Říkal, že nemůže vidět tu krásu, když vyleze na vrchol, ale cítí ji. Já bych to nedokázala, nezvládla bych to. Možná, že kdybych se s něčím takovým už narodila a žila s tim celej život, třeba by se to dalo, ale neumim si představit, že bych mohla chodit a najednou by to nešlo. Už bych nemohla poslouchat mou oblíbenou hudbu. Už nikdy bych nespatřila podzimně zbarvený listí, neslyšela bych křupání sněhu pod botama, nemohla bych se courat městem a okukovat, co je novýho ve výlohách. Ke konci pětihodinový přednášky jsme si měli zavázat oči (kdo neměl šátek, jako já, prostě je jen zavřel) a organizátoři nám pustili scénu z Účastníků zájezdu s komentářem pro nevidomé. Stojí u okna a dívá se na moře. Leží na lehátku. Prohlíží se v zrcadle v bikinách a zkoumá své špeky. Plácl ji po stehně. Nevydržela jsem to a co chvíli oči otevřela. Děsilo mě, že by to tak zůstalo, už bych nikdy neviděla.
Jsem šťastná za to, jaká jsem. Zdravá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Housewife | Web | 2. října 2008 v 17:49 | Reagovat

Take jsem byla na podobne akci, pro lspe, hrala jsem jejich hry a nalívala si caj do hrnku, mazala rohlik maslem...

uf, mame stesti, vsak to rikam porad je proc si vazit zivota

Ten zeleny dort mel v sobe parizskou a bilou slehacku, a bily piskotovy korpus. Ale strasne se mi libi brnensky dort, uz se tesim az zase nekdo bude slavit

http://www.e-knihovnicka.cz/nej/07_dorty/10-11.htm

2 Bang | Web | 2. října 2008 v 19:48 | Reagovat

Presne tak!!! Úplne s tebou súhlasím... Dneska sme boli na kofole (a pivku) aj s jedným pre mňa novým chalanom, Kubom. Mal hendikep, niečo z nohami, chodil o barlách, kríval... Ale všetci sme ho brali v pohode, nasmiali sme sa, zahrali stolný futbal... Je pekné, keď má okolo seba takých ľudí (tým nemyslím seba, ja som ho videla prvý krát). Obdivujem tých ľudí a neviem si predstaviť, že by sa mne alebo mojim blízkym niečo také stalo. Ale mohli by sa o mňa oprieť... :)

Tak tú knihu čo čítaš nepoznám, ale ja som už čítala pár knižiek v češtine. Buď také odborné (no, to by som nerozumela ani po slovensky :D) alebo také z klasicizmu alebo samé historické. A to som tiež rozumela veľký prdľajz. :D Tak pohoda, chápem, že to nie je najľahšie, ale sa niečomu pri učíš...

3 Terule :) | 2. října 2008 v 19:55 | Reagovat

Nádherný článek..... Ani nevím, co dodat. Napsala jsi to famózně a ten konec? Grandiózní :D

4 Ashuleii | Web | 2. října 2008 v 19:57 | Reagovat

[3] Terule :): Zas tak úchvatný to neni, ale děkuju, jsem ráda, že se ti líbí:)

5 Bylinka | Web | 2. října 2008 v 20:22 | Reagovat

Tohle je téma na dlouhé filozofování - sama vím, jak takoví lidé žijí, mamka pracuje u postižených dětí - dříve pracovala u dětí s řečovými a zrakovými vadami, teď učí na škole pro tělesně a mentálně postižené.. Sama nevím, co bych si "vybrala", a protože nemusím, tak to ani neudělám. Vážím si toho, že jsem zdravá. Muselo být ale zajímavé a určitě i něčím přispívající, není od věci se vžít do nemocného člověka, to si člověk hned víc váží toho, co má, a uvědomí si, že jeho problémy jsou oproti tomuhle nicotné. Sama se snažím malinko postiženým lidem pomáhat, už jsem se účatnila několika projektů, a hodlám v tom pokračovat. Líbí se mi Tvůj postoj na tuhle věc a musím se vším, cos napsala, souhlasit ;)

6 Bylinka | Web | 2. října 2008 v 20:23 | Reagovat

jo a ptala ses, kdy napíšu o americké rodině - dneska jsem měla chvíli času, ale nějak nebyla chuť psát článek.. Ale snad brzy :)

7 posh.exe | Web | 3. října 2008 v 0:55 | Reagovat

a ja jsem tu pani, co si prohlizela svoje "speky" videla minuly tyden nazivo v divadle na Monolozich vaginy.. precti si, to, Kajusatko.. byla jsem chvilku rada, ze nemam penis.. i kdyz s penisem bych vladla svetu!

8 oveczka/amatorypair | Web | 3. října 2008 v 11:39 | Reagovat

Zrovna vcera jsem pomahala do tramvaje jedne mlade holcine s slepeckou hulkou..uplne me zamrazilo a rekla jsem si presne to, co pises  posledni vete..

9 Terule | 3. října 2008 v 14:22 | Reagovat

Zase to tvoje sebevědomí, co? :D Hele, kdyby se mi tak nelíbil, tak ti to nepíšu ;-)

10 Minit | E-mail | Web | 3. října 2008 v 14:55 | Reagovat

Jo moje teta je bohužel postižená,ale nvm jak se ta nemoc jmenuje.Má něco se srdcem,že jí chybí nějaká srdeční komora a mísí se jí okysličovaná krev s neokysličovanou a potom se jí špatně dýchá,Je to vrozená vada a asi s tím nejde už nic dělat.Je jí 37 a to je prej na to jakou má nemoc stará a doktoři říkaj,že možná už brzo umře.Babička je z toho nešťastná,protože oni jí nedali do ústavu,ale nechali si jí doma.A vždycky když tam přijedu tak si říkám,že je hrozný,když může kdykoliv umřít a nikdo neví kdy.Je jako zhruba pětileté dítě,neumí číst ani psát a komolí slova.Mám jí hrozně ráda a doufám,že bude žít ještě dlouho.A vážím si tě,že si napsala takový článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama