Revolutionary road

10. března 2009 v 22:58 | Ashuleii |  In my mind
Nemůžu říct, že bych se měla špatně, protože zejtra jedu na vejlet a vejletovat si budu vesele až do neděle. Já jen.. Že mě tohle trochu trápí, ale snad se to zas spraví.

Nesnášim ten pocit provinilosti a výčitek. Ale můžu si za to sama, že je to tu zase. Je moje chyba, že sem nešla na maturiťák Duši a Káči a místo toho trávila jarní prázdniny s Tomem. I to, že si v poslední době nejsem schopná udělat čas a jít s K. na břišní nebo s oběma jmenovanýma do kina na filmovej klub. Že si moc beru, když si ze mě K. dělá srandu a utahuje si ze mě a reaguju na to přehnaně podrážděně. Vzpomínám si, není to tak dávno, že vždycky, když sem Káču potkala na chodbě, třeba i víckrát za den, nadšeně zařvala "Karličkóóó!" a bylo na ní vidět, že mě ráda vidí. Duša není tak expresivní, ale i přes její umírněnější projevy sem věděla, že takhle je to dobrý, správný. A stejně tak teď, bez nějakýho většího vysvětlování a promlouvání do duše, hádek nebo sporů, mi je jasný, že tohle sem prostě nezvládla. Vidim je na chodbě a setkávám se s uhlejma pohledama stranou. Možná přehánim, možná to moc prožívám. Možná si jen hledám důvody ke stěžování si na něco, když teď nejsem sama a už nemůžu brečet nad tim, že mě nikdo nemiluje. Strašně těžko se ale prostě vyrovnávám s tim, že někoho ztrácim. Že už to není, co bejvalo. A tak se lituju a užírám a přemejšlim, jak to zas napravit. Teď nemam na mysli jen tyhle dvě, ale i jiný kamarády. Ono je přirozený, člověk některý lidi ztrácí, aby na jejich místo mohl přijít někdo jinej. Když já… Achjo.
Nemyslim, že bych byla zlej člověk, ale stejně asi sem. Často odříkám předem smluvený schůzky a akce (nejlíp nedlouho před samotným setkáním), posmívám se lidem, ať už pro to, jak mluvěj, co nosej nebo co dělaj, na některý sem škaredá a přitom si to ani nezasloužej, dávám sliby, který nesplnim a vůbec. Třeba tuhle na francouzštině.. Profesor měl uplý tričko v brazilskejch barvách a fakt šíleně mu přes něj trčely bradavky, nedalo se na to koukat, ale ani nekoukat. A já se nad tim děsně pošklebovala a pomlouvala mu to. No ikdyž.. Tentokrát to možná bylo trochu na místě:D
Dneska mi přišla smska od Týny, slečny z kostela, která se mě už dlouho snaží dostat do jejich křesťanskýho spolku a já pořád odolávám a s díky její pozvání odmítám. Mám tisíc výmluv na to, proč na jejich setkání nemůžu přijít, ale dneska sem jí už narovinu napsala, že sem se tý víře stejně nějak vzdálila a asi se mezi ně nehodim.
Nehodlám zas začít chodit každou neděli do kostela a denně se modlit a číst si v Bibli, ale stejně, pokusim se bejt lepším člověkem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sumiko | Web | 10. března 2009 v 23:39 | Reagovat

To je krásná ta poslední věta: Pokusím se být lepším člověkem. Z toho by si měl vzít každý příklad...i já :)

2 Metalýza | Web | 11. března 2009 v 7:00 | Reagovat

Takové pěkné předsevzetí... ať ti vydrží, měl by si ho dávat každej. Hlavně já, husa hloupá. Taky jsem si tohle odcizování s některejma kamrádkama prožila (a prožívám) a taky nějak nevím, co s tím. A je fakt, že v 90% případů to bylo kvůli tomu, že buď si kamarádka našla někoho a nebo já se zadala. Ale myslím si, že opravdový kamarádky při tobě budou stát, i když už s nima nebudeš trávit tolik času, jako dřív. Hlavní je, aby jste si na sebe ten čas dokázaly najít i přes to všecko, byly k sobě pořád stejně otevřené a důvěřovaly si. Mimochodem, kdyže dojedete s Tomem k nám na dědinu? Něco podniknem ;)

3 NickyHayden | Web | 11. března 2009 v 7:11 | Reagovat

Víš co, horší by bylo, kdyby sis tohle neuvědomovala. Bohužel s tím nic neuděláš, protože, řekni si to na plnou hubu a upřímně, Tom je ti to úplně nejpřednější, co teď máš, a ani tvoje svědomí s tebou nepohne. Já jsem se třeba takhle jedné svojí hodně dobré kamarádce začala víceméně vyhýbat - přešla na jinou školu, našla si kluka, a říct, že na nás (i mě) kašlala je slabý slovo. Ale když pak zhruba po roce přišla a začala se omlouvat, že udělala blbost, když se uvázala jenom na něj a všude chodila jenom s ním, že teď mají menší krizi a ona nemá s kým si o tom přijít popovídat, tak jasně že jsem jí v tom nenechala. Nemůže přece za to, že se zamilovala. A ty taky ne.;)

4 89.154.201.99 | 11. března 2009 v 10:20 | Reagovat

nemusis se pokouset byt lepsim clovek.. protoze to slovo "lepsi" je stejne zase jen subjektivni... spis bud takova jaka momentalne chces byt... a bibli necti :) a ano, jsi... ale jen nekdy...

5 CinK* | Web | 11. března 2009 v 14:58 | Reagovat

Nemyslím si, že by jsi byla až tak hrozná jak píšeš.

Moc tě neznám, pravda. Ale rozhodně bych neřekla že jsi zlá a posmíváš se druhým...

A buď taková jaká jsi, každej má svý chyby, a neni dobrý se měnit jen kvůli tomu, aby si sedla všem kolem tebe..

S kamarádama mi to je líto, ale i to se stává.. bohužel, ale přijde zase někdo lepší.

6 Riska | 11. března 2009 v 15:10 | Reagovat

...a teď si představ, že máš hodně kamarádů na druhém konci republiky a znáš je přes (pro zbytek světa dost praštěnou) internetovou hru, máš je ráda, párkrát je uvidíš a úplně nabudeš krásnýho přesvědčení, že to jsou výborní kamarádi na celý život, ale je ta hra přestane bavit a pak se ti pomalu ztratí z dohledu a výhledu a...tak. A todle se opakuje často a často, čím dýl ty tu hru hraješ...Tak mě napadá, že je to vlastně taková simulace života, čím dýl tu hru hraješ, tím víc kamarádů ztrácíš, ale přijdou noví a někteří dokonce i stojí za to (i když je tady pořád nějaký vidina toho, že dřív to bylo lepší)...Ty můžeš mít radost, že je pořád vídáš a vždycky víš, že se to může zlepšit, když budou obě strany chtít. Jen si to musíš přerovnat. Nemusíš si asi určovat, jestli si chceš vybrat mezi nima a tím tvým Tomem, ale možná by bylo fajn si uvědomit, že věnovat jim trochu víc času, v zájmu toho přátelství, no...prostě tak. (Taky by mě naštvalo, kdyby mi kamarádka nepřišla na maturiťák jen kvůli klukovi, kterýho sice miluje, ale zná ho kratší dobu než mě, která si na ní taky nárokuju jisté požadavky...to je teda pravda pravdoucí.)

7 Riska | 11. března 2009 v 15:12 | Reagovat

//Jo a to triko bylo fakt děsný...ale slyšela jsem, že byl nějakej překvapenej, když jsem se omluvila, i když jsem se omlouvat vůbec nemusela...byla to přece jen slušnost. Aaah, na to triko jsem vůbec neměla myslet xD//

8 Metalýza | Web | 11. března 2009 v 15:16 | Reagovat

Procházka je bezva nápad a nebo mě napadlo někdy o vejkendu zkusit prubnout bowling. Kdyžtak se s tUpem domluvte a dejte vědět, jeslti jo nebo ne, případně bych ho objednala. Akorát čtyři nebudem, protože mi láska ochořela, ale snad křena přežijete a nebo vytáhneme ještě někoho. Beztak už je Týna zdravá a taky potřebuje vyvenčit x) Tak se mějte a smějte!

9 NickyHayden | Web | 11. března 2009 v 16:42 | Reagovat

Na druhou stranu nemá cenu to okecávat, prostě pokud tě to trápí, tak si jeden víkend na svoje kamarády vyčleň. Když o tom budeš jenom mluvit, ničemu to nepomůže... Většina mých kamarádek krásně stíhá svoje kluky i svoje kamarády, stačí jenom chtít. Přijít o kamarády kvůli klukovi je hloupost.

10 Tiffany | Web | 11. března 2009 v 22:53 | Reagovat

Karolínko moje milovaná, jak už bylo řečeno, pokud jsou to skuteční přátelé, budou ti štěstí přát a nebudou tě za nic odsuzovat. Já jsem se teď hodně v okolí setkala se závistí, někteří jakoby se se mnou ani nechtěli bavit, protože ví, že budu mluvit jen o NĚM

11 Tiffany | Web | 11. března 2009 v 22:54 | Reagovat

opravdu nemusím ty situace, kdy se komentář pošle ještě dřív než ho napíšu celý!... :/

..Takže co jsem tím chtěla říct? Užívej si té zamilovanosti a věnuj se tomu, kdo je u tebe teď na prvním místě a skuteční přátelé se projeví ;)

PS: :)*

12 NickyHayden | Web | 12. března 2009 v 7:09 | Reagovat

Jak říkám, všechno máš v rukou ty, a když říkáš, že sis to srovnala, tak už je asi po problému.;) Vážně ti držím palce, aby to vyšlo, jak s holkama, tak s Tomem - protože neznám jedinej případ vztahu na dálku, kterej by vyšel, právě kvůli neustále se kupícím problémům. Ale vždycky se najde výjimka, tak tfuj tfuj tfuj.;)

13 Téé | Web | 12. března 2009 v 13:56 | Reagovat

Bude líp,

14 Letadlo | Web | 12. března 2009 v 14:37 | Reagovat

...to je v pohodě... ty za to asi tolik nemůžeš- vždyť si to tam napsala, co to je za písničku, tak sem tam neměla koukat... ;)

15 bum-bác | Web | 12. března 2009 v 19:16 | Reagovat

Jéje, já bych se vyjádřila snad uplně ke každýmu kousku toho článku, ale nemám moc času, tak vezmu tu, při který mi toho nejvíc běhalo hlavou. A to je ta, se ztrácením lidí. A je to proto, že to mám teď dost podobný. A vim, jak těžký je necítit lítost, i když člověk třeba stokrát ví, že to tak v životě chodí... :/ no, ale i když to víme obě - ono se nakonec o všechno postará ten čas. Buď ukáže, že už toho moc nejde dělat, nebude to, jak to bylo, a pak nám po kouskách bude brát ze srdcí tu lítost, anebo se prostě přehoupne do nějakýho jinýho období a všechno bude zase fajn. On toho spoustu za nás zařizuje čas, i když ne že bychom mu nemohli pomáhat a ne že bysme do toho dění a jeho úmyslů nemohli zasahovat, když se nám třeba nelíběj to zas jako né, no :)

Nu, každopádně... věřim, že nakonec to bude přesně tak, jak to má bejt.

A protože nemůžu psát smsky, odpovídám ti sem: Děkuju! :) né, vážně, velice převelice mne tvá zpráva potěšila a i když i my dvě jsme si teď dost dlouho nepovídaly, vůbec na tebe nezapomínám a ani nehodlám, a na ten dort si myslim, to se vůbec neboj, to já zas jo. ;) až bude jaro v plnym proudu, seberu foťák a jsem tam :) a těšim se.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama