Září 2009

Flugzeuge in Bauch

30. září 2009 v 16:41 | Ashuleii |  In my mind
Nesnášim stereotyp.



Málokdy mi vydrží psát si s někym slohový ímejly nebo komunikovat přes blog (ikdyž vyjímky se najdou), stejně jako se mi rychle oposlouchávaj písničky, který sem donedávna mohla slyšet třeba stokrát za den.
U ničeho prostě nevydržim.
Potřebuju neustálej pohyb, změnu, vzrušení z novýho.
Málokterý lidi fotim opakovaně, protože mě prostě jejich tváře, výrazy, pózy etc. přestanou bavit.

S prsty z porcelánu
s prsty naježený kočky
s prsty tvejch modrejch očí
s prsty zatnutými do zad
s prsty v alkoholovym opojení
se zakázanýymi prsty

Uchátka na sluších

28. září 2009 v 21:42 | Ashuleii |  Z mého pohledu
Oblíbila sem si dubstep a drum'n'bass a znovuzamilovala se do The Dö. Když to poslouchám, vybaví se mi tenhle víkend u anouky a sck, růžový víno, vanilkový djarumky, chlupatá fru, moc focení a zpracování fotek, smažky na dvoře, mixujícího sck, jak se vrtí do rytmu, dobrý jídlo, dlouhý jízdy autem a strašně dobrej pocit z dobře odvedený práce. Mam teď ego nejvíc profesionálního fotografa a věřim si i v tom, že mě vemou na FAMU, jak mě přemlouvá mikešu, abych to aspoň zkusila. (Jak dlouho mi to sebevědomí vydrží...?) Fotily sme Deny, Lilly, Nadiu, sama mikešu se nechala (musela sem ji nejdřiv opít:)) a dneska jednu slečnu, co se mi před pár dněma ozvala, že by chtěla fotit a zachránila nás celkem dost, páč nejmenovaná pani včera večer zrušila to smluvený. Taky ode mě chce fotky nějaká transka a v sobotu ráno mi poslal na mail fotku kluk, co chtěl akt v přírodě, no byl ošklivej, chlupatej, s velkýma prsama a penisem v pozornym stavu. Fuj:D
Tady je jen výcuc toho mýho nejoblíbenějšího z víkendu, snažila sem se to zredukovat na únosný množství a i tak je toho děsně moc:)
A zase miluju Prahu.


Víno, ženy a zpěv na GymplFestu

21. září 2009 v 22:09 | Ashuleii |  Z mého pohledu
(Pátek)



Doutník v BB,
sedoležení v betonový rouře
(jediný Šárce se podařilo natáhnout nohy nad hlavu:)), pozorování hvězd ze střechy.

(Sobota)



Klobouková Šárka,
zase,
Matějův originální styl česání vlasů:D,
předsedova holka,
pěkně žilnatý nikotinový ruce,
pes na venčení,
Matoušova (pro mě) nová holka (líbí se mi!),
ještě jednou Šárka,
pif paf (bubeník Bru-sky),
pogovníci,
zpěvačka
a pak saxofonista Bru-sky,
lidi na Gymplfestu (ještě zdaleka ne všichni),
grilující Matěj
, cesta domů,
lampy s dlouhou uzávěrkou.

Mj. sem si udobřila Kamču, potkala svý dvojče, kámoše, co bude dělat pro Pradu, kluka, co vždycky skvěle fotil a teď toho nechal, ukecanýho hopera Pimpa, ex a současně současnou přítelkyni Koby (do kterýho sem loňskej podzim byla trochu zakoukaná), která se se mnou chce poznat a fotit se ode mě a vzít mě na vejlet do Jizerek (eh? mam strach) a strašně ráda sem prostě všecky viděla, i ty, u kterejch sem si to do tý doby nemyslela. No chyběj mi, ne že ne. Strašně moc.



Under The Iron Sea

17. září 2009 v 12:58 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Normálně sme včera s Tomem viděli z okna nahatou paní v protějším domě! Bohužel sem byla tak fascinovaná, že mě hned nenapadlo to vyfotit a ona pak vlezla do vany, na kterou už nebylo vidět, no. Ale stejně! Venku krásně leje, nemůžu si pomoct, mam todle podzimní počasí ráda. Ještě ráno sem měla v termosce teplej čaj ze včerejška, tak sem k tomu snědla hruškovou přesnídávku a pustila si Bratry Bloomovi s neodolatelnym Adrienem Brodym. Posmrkala sem už skoro celej toaleťák a nos se pořád ne a ne od-ucpat. Snad mě to do víkendu přejde.

Předevčírem sem jela šalinou, v klíně rozloženej rozečtenej časopis o fotkách a tak a přišel ke mně revizor. Nemohla sem najít šalinkartu, tak musim zajít na dopravní podnik zaplatit 50korun. Když sem pak přišla domů a vyložila nákup do ledničky, našla sem kartu na dně tašky, ha:) Achjo.
A když to dobře dopadne, budu fotit eee, tu slečnu s dokonalejma fotkama a všim. !!!
Jo a ještě malej advertisment - asi po sto letech sem poslala něco do soutěže, dáte mi hlas? Moje fotky sou ty, kde je jako autor uvedená Karolina Cermanová, čísla 2709 až 2711. Díky:) A nebo taky ne.
Platnost této kopie skončí 30.září 2009.

vsTUP na vlastní nebezpečí

15. září 2009 v 21:44 | Ashuleii |  Z mého pohledu
U nás v Husovicách, na chodbě, ve sklepě a v ložnici.
(Tentokrát i s rudou rtěnkou, díky Ájo:))

Runaway

14. září 2009 v 16:49 | Ashuleii

Ahoj lidé. Přemejšleli ste už někdy nad tim, jaká by to byla sranda, kdyby nebyl člověk přemnoženej druh? Chodili byste měsíce a měsíce po světě, nikde ani noha a pak koneečně potkáte živou duši. Asi takhle nějak: "Týýjo, člověk, to se musí oslavit!" Noo a podobně hlubokomyslný rozhovory sme vedli v pátek v Magicu, když si k nám přisedl jeden hippie Radek, hádal naši oblíbenou barvu, charakter a tak. Byl to fajn večer. Vlastně celej víkend, nákupy s eS., EF a autogram pro Toma, spaní ve vlaku a k večeři pizza. Užuž sem myslela, že to je ta jedna z mála návštěv táty, která se obejde bez většího konfliktu, hádky nebo tak. Bullshit! Nedělní oběd je přece vždycky skvělá příležitost, jak vyjádřit nesouhlas se všim, co dělám a přemlouvat mě k něčemu, jak to chce někdo jinej a ne já. Plus výčitky, že nebyla možnost podílet se na mojí výchově a jako příklad, jak špatně můžu dopadnout - "Koukni se na svou mámu!". Nevadí, utekla sem pak na autobus do Brna a snažila se na to nemyslet.
A chci vidět všecky filmy s Ellen Page, ona je prostě perfektní:) (A Maggie Gyllenhall coby sekretářka, taky mňam.)



Na Marsu Slunce nesvítí

12. září 2009 v 2:41 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
(Z autobusu, někde mezi Hradcem Králové a Turnovem, cca 7 hodin večer, pátek 11. září)

Aby bylo jasno, nejsem rasista.
Moje oblíbený místo v autobuse je předposlední sedadlo vlevo u okna. Zvykla sem si, že za mnou na pětce sedávaj všelijaký individua, puberťáci a tak, ale dnešek už nějak moc nedávám. Obsadila to tam cikánská rodina o asi 8 členech. Pořád mi kopali do sedačky, tahali za vlasy a dotýkali se mě, nakláněli se přes mě, táta povídal a tu svou chytrou pusu prostě nezavřel ("Na Marsu je zima, protože tam nesvítí Slunce." - "Todle je tak pitomej autobus, tamten byl mnohem lepší, byla tam televize, rádio, dostali sme kapučíno, tady dostanem leda hovno." - "Dálkový autobus a jede po starý silnici!!"), starší syn si pořád zpíval, plácal se do kolen a pokoušel se o beatbox a nejmladší dcera Lucka neustále brečela a zvracela. Měla sem sto chutí se za nima otočit a nejlíp jim otřískat hlavu o zem, ale to bych hned byla za rasistu. Nojo, někdy docela těžko zvládám svoje nesnášenlivý stavy:) Tak sem si teď po přestávce v Hradci sedla co nejdál od nich, uplně nejvíc dopředu, že krásně vidim na cestu přímo přede mnou a mam tu dost prostoru pro nohy. A hřeje mě takovej pěknej pocit u srdce, že sem se aspoň na chvilku stihla vidět s mamkou. Seděla sem na lavičce před terminálem, tak sem 30i minutovou přestávku chtěla nějak využít a zavolala sem jí, jak se má a tak. Ptám se jí, jestli fakt na Marsu nesvítí Slunce, dostali sme se k romský rodině a k tomu, že sem v Hradci, ona na to, že je tam uplně náhodou taky, tak přijela i s jejím kamarádem Vaškem, měla sem děsnou radost. Kdoví, kdy se zas uvidíme, příští víkend bude v Turnově gymplfest a křest Pivothova alba a taky emo sraz, co pořádá Matěj a víkend nato budu v Praze a pak už bude říjen..

Ještě pár slov ke středeční svatbě a následnýmu Brooklynu. Dostala sem svíčkovou a knedlíčkovou polívku a trochu sem usínala v restauraci na stole, na zámku se nám nepodařilo chytit pávy ani vylízt na kamennou zídku (viz fotka padající Zuzky s vykasanou sukní), vezli sme se sanitkou a pak na zahradní party sem skoro nikoho neznala, tak mě děsně mile překvapil jeden Tomův kamarád, co tam byl taky, doteď sem ho vždycky viděla jen opilýho, jak se polonahej válí v blátě nebo tak, ale teď za mnou přišel a ptal se, jak se mi tam líbí a moc si to už vlastně nepamatuju, protože sem byla tak hotová z toho, jak je fajn. A má strašně pěknou přítelkyni. Rozkrojil se dort a předali dary a pak už sem jela vlakem eurocity zpátky do Brna. Prvně v životě sem seděla v jídelnim voze. Doma sem ze sebe shodila svatební ohoz, Tom mi pučil svoje metlácký triko, vyprázdnila sem paměťový karty z foťáku a pak byla sranda, když sem u vstupu nevěděla, pod jakym nickem sem zapsaná na VIP listu, až vyšlo najevo, že to je ta Ass hulej:D Při koncertu mi málem umřely uši, nějakou chvíli sem fotila přímo u repráku pod pódiem, ale všecko sem to kupodivu ve zdraví přežila. Jediný pozitivum po všech těch upocenejch vlasatejch metalistech, milion tisících decibelech a blicímu stylu zpěvu bylo to, že sem se zas viděla s Poshátkem. A dostali sme s Tomem samolepky a placky a tak:)


Na houbách

7. září 2009 v 18:18 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Musim říct, že sem docela nadšená houbařka. Babička mě vždycky brávala do lesa a každou houbu ochutnávala, dělala sem to po ní a jednou mě kvůli žampionu vezli do nemocnice, protože mysleli, že sem snědla tu strašně jedovatou. Teď už si jentak něco do pusy nestrkám, ale ty včerejší růžovky na másle byly vynikající. I houbaření mě bavilo, nedělní ráno, jasný sluneční paprsky procházely skrz stromy na mechový koberce a houbovýho úlovku sme měli tak akorát. Ještě sme se projížděli okolím, jak máme s Tomem ve zvyku a paní V. se pak cestou do Brna nestačila divit, kam zmizel všechen ten benzín z nádrže.
Dneska se mi strašně moc nechtělo vstávat do školy, že sem pak nestíhala ani snídani, čištění zubů, o nějakym namalovanym ksichtu nemluvě. Připadám si v tom ústavu tak strašně inteligentní a vzdělaná! Dostala sem v matice dvě jedničky za dobře spočítanej příklad, odevzdávala sem jako první, to se mi snad nikdy nestalo. Připadám si tam trochu jak mimozemšťan někdy. O literatuře sme mluvili o Appolinairovi a spolužačka, co ráda používá slovní spojení "jako kdyby", si ho zapsala jako A. Polinér. Chce jít na architekturu. Jednoho kluka fakt nemůžu vystát, naštěstí s nim nejsem ve všech předmětech, ale i to málo s nim je utrpení. Taky sem si všimla, že je tam spoustu mladejch profesorů, což mi vlastně docela vyhovuje, jen nemam ráda našeho třídního. Dnešní výuka od 7:40 do 16:30, musela sem do sebe pořád ládovat kafe z termosky (od Šárky:)). A na společenskovědnim semináři sem si zažádala o seminárku na téma poruch příjmu potravy a mam tam prej dost rozvíst pro-ana blogy a třeba i zkontaktovat někoho takovýho. 20 doporučenejch stránek pro mě určitě nebude problém, vzhledem k mý minulosti a lidem, který sem od tý doby poznala.
PéeS: Včerejší Československá Superstar mi přišla dost trapná, s těma jejich 5000 růžovejma listama a divadlem neprošels-zmuchlám-tvůj-papír-a-hodim-ho-dramaticky-na-hromadu, ikdyž byly celkem vtipný záběry Pala Habery zamlada nebo Mareše v kožichu (ještě líp bez něj v cizí posteli). Na dnešní přenos koukat nebudu, jdem s Tomem na koncert Poletíme? na Svoboďák. Ve středu focení svatby v Pardubicích a pak metalovýho koncertu v Brooklynu a o víkendu navštívim po dvou měsících tátu.

Kdysi sem jezdívala buldozerem

5. září 2009 v 16:24 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Mam ráda tyhle ospalý podzimní dny. Vlahej tvarohovej koláč na talířku, kafe se spoustou mlíka a skořicí, výlet na Zelenou Horu, labutě, žlutý kytky (vzpomenu si vždycky na babičku, mívala je často ve váze), vlasy vlající ve větru, běhání dolů z širokejch schodů a nálada tak akorát zachumlat se pod deku a pustit film. Rozhoduju se mezi všemi opěvovanym Twilightem (chci se na vlastní oči přesvědčit, jestli je to fakt takovej trhák) a polskym filmem z doby druhý světový Katyň.
Ráno mi bylo po včerejšku trochu nevolno a pak se mi zdály samý divoký sny. Jela sem za nějakou holkou na focení a ona měla doma velkej bazén, v kterym plavali takový jako obrovský šavlozubý bejci, málem mi tam spadl foťák a pak i já sama, tak sem utekla ven a tam se to hemžilo zmutovanýma bizonama, spíš to byli dinosauři s rohama, tak řikám holce, že chci domů a fotit jí nebudu a ona mě začla ošahávat. Pak už zvonil Tomovi budík, díky bohu.

Nový článek

3. září 2009 v 19:53 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Ta nová škola mě nepřestává překvapovat. Včera se naklonila jedna pro mě zatim ještě neznámá profesorka nad lavici spolužáka po mozkový obrně a zašeptala "Nasrat."
Ať už by reagovala na cokoliv, přišlo mi to nevhodný. Ale je pravda, že některý lidi sou tam jak utržený ze řetězu, nejspíš se s nima musí zacházet takhle. Taky nechápu, jak sem se mohla z rozřazovacího testu dostat do lepší skupiny němčinářů. V matice sem mezi horšíma, ale matikářka řekla, že sem jednooká mezi slepejma, tak sem na sebe byla hrozně hrdá. Dostali sme taky seznamy s povinnou četbou k maturitě (státní, h?), tak sem včera zašla do knihovny, slunce se chýlilo k západu a svítilo mi do očí, že sem nejdřiv vlezla do špatnýho vchodu, ale jinak mam tohle odpoledněvečerní světlo ráda. Rozečetla sem si Hlavu XXII a Sto roků samoty. Máme ve škole hrozně dlouhý přestávky a ráno i odpoledne jezdim 20minut autobusem, tak se tomu čtení prostě nevyhnu. Žádný pěkný kluky ve třídě nemáme, i přes to, že jich tam je o tolik víc než holek. A docela se stydim za to, že to je soukromá škola, měla sem vždycky zafixovaný, že tam choděj samý nafrněnci a snobové a vůbec, nechci mezi ně patřit. Nemluvě o tom drahym školnym.. Ale co už.

Tak strašně mě potěšilo, když sem ve schránce našla pohled od Tleše, div sem se na schodech nepřerazila a dalšího půldne se radovala a pak mi Šárka včera řekla, že takhle psal všem, kradl totiž pohledy v tom kiosku, kde byl na brigádě. Achjo:D A dneska mě v obchodě ošidili o dvacet korun, šmejdi. Ráda teď kupuju na snídaně všelijaký bábovky a koláče a tak, když tu nemam tu troubu a nemůžu píct a tohle bylo zlevněný na půlku, želbohu, prodavačka mi to namarkovala za původní cenu.. A já se tak ráda rozčiluju kvůli blbostem:)

Dneska mam koukám nějakou povídavou, ale kdo to má furt číst, tak snad radši končim:) A přidávám čtyři roky starou fotku, hehe.

A byly v tom těhotenskym testu těžký otázky?

1. září 2009 v 14:39 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Vrátila sem se z BA, nakoupila a usnula.
V sobotu ráno venku pršelo, přijela sem do Hradce a odtamtud s mámou do Vřešťova, kde jí pět hloupejch dřevorubců kácelo borovice. Poobědvaly sme v bistru, nechaly do sebe nalejt tři panáky slivovice a šly spát. Večer nás navštívil Láďa, v telce hrál Bolek Polívka a paní vedle mě s třpytivejma linkama mi řikala "Holčičko!". Kupovali sme si plastový koule s překvapením, mam stegosaura.
V neděli spaní do poledne, odklízení větví, hrabání sena. Večer sem šla sama z bistra, kolem černýho lesa a když sem si čistila v umyvárce zuby a měla dveře otevřený ven do tmy, představovala sem si, jak tam s hromovym úderem proběhne vrah a pak se vrátí a zabije mě. Ani v posteli mě to nepřešlo. Naštěstí se mamka vrátila brzo, usnula sem s kotětem za krkem.
Pondělí ráno, opar nad rybníkem, rozloučení s mamkou a cesta do HK a pak do Prahy, kde sme s Šárkou a Áďou podnikly pravidelný konecprázdninový nákupy. Jídlo v italský restauraci bylo drahý, nebrali stravenky a my jim chtěli za trest vzít příbory a skleničky. Pak Káťa V. v Topshopu, málem sem ji nepoznala. A nakonec cesta zpátky do Brna a naštvaná já, že nešla wifi ani klimatizace a když skončil přiblblej českej film, nepustili Přátele, jak to obvykle dělávaj. Přivítání s Tomem, pozval mě do kina na Inglourious Basterds a ještě sem k tomu dostala litr cocacoly v kelímku:) Cesta rozjezdem domů, perníkový srdce z pouti, povídání a tulení a ujišťování.
No a dneska první den v nový škole, bála sem se moc, ale sou tam milý lidi, ve třídě nás je devět (z toho, i se mnou, dvě holky) a na konci měsíce pojedem na třídenní exkurzi do Prahy (ne že bych tam nebyla aspoň stopadesátkrát). Teď ještě nakoupit sešity a vrátit knížky do knihovny a pak kafe v coffee heaven, no:)