Březen 2010

Sedím doma v hrnci, obědvám piliny, když z ničehonic najdu v ledničce 20dkg evoluce. Co s tim?

30. března 2010 v 19:59 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Piju si tu vesele vanilkovej kefír, ruka s tetrapakem se mi ještě trochu třese vzrušením. Dneska je vyjímečnej den, objevila sem poklad! A teď mam strašnej strach, že mi ho někdo vyfoukne.. Takovýto jak z Columba, někdo vyhraje v loterii a jinej mu to závidí, tak toho šťastlivce zavraždí a lístek s vylosovanejma číslama ukradne. Nemůže se mi stát uplně to stejný, ale tak k pláči by mi stačilo i jen to, že by tu krásnou starou vilu, co sem našla, do těch dvou dnů, kdy tam plánuju fotit s modelínou, srovnali se zemí. Bylo to strašně vzrušující, nejdřiv sem se odhodlala vůbec jen vstoupit na pozemek a dojít k hlavním dveřím, ale nedozvonila sem se a neměla se koho dovolit, jestli tam smim pořizovat snímky a mlčení znamená souhlas, viď. Nevypadá to tam uplně opuštěně, když sem nakoukla oknem dovnitř, sušilo se tam na sušáku prádlo a venku stál postarší skútr, ale nikde ani noha. Pak sem zkusila vzít za kliku jedněch dveří a dostala sem se jima do něcojakosklepa! Čekala sem, že na mě každou chvíli zpoza gauče vyskočí bubák a hledala sem spojovací schody se zbytkem domu, ale bezvýsledně. I tak z toho mam ale strašnou radost, o něčem takovym sem vždycky snila.. V týhle vilový části Brna sem našla ještě jeden opuštěnej dům, ale patří asi k parkhotelu a vevnitř se to tváří, že se to bude rekonstruovat, škoda.

Zítra jdu pořídit prskavky a brigádu na léto.

+ moje nový lásky: Lily Cole a Shia LaBeouf a Natalie Portman v holohlavý verzi.
(c) New York, I love you
(c) New York, I love you

Fuck you, you fucking fuck

29. března 2010 v 17:59 | Ashuleii |  Z mého pohledu
Z včerejší večerní procházky s mimozemšťanem:
(c) Larůů
(panebože, budu vůbec někdy nosit jinou mikinu? když já jí tak miluju prostě, no..!)

Jak jsem potkal sysla

28. března 2010 v 10:45 | Ashuleii |  Z mého pohledu
(c) Larůů
Opravdu si užívám, když si ze mě v jednom kuse někdo utahuje a posmívá se mi, viď. Ale ten chrochtající mops byl fakt roztomilej, hned bych si ho vzala domů! Taneční představení z 90% výborný, když nepočítám ty úchylný latexový disco kreace.. Pak přesun o pár ulic dál do Franklinu, kde probíhalo promítání fotek. Nejdřiv sem se trochu bála se tam ukázat, ale po tom, co sem se setkala s mou blogískovou kamarádkou a oslavila to trochou alkoholu, už sem si na nějakej strach a respekt z těch fotografickejch polobohů ani nevzpomněla. Hlavně když si snažili natáhnout na hlavu dámskou punčochu, žejo:) Po dvou letech sem se taky viděla s Vojtou (teď se můžu chlubit, že sem byla jeho uplně první modelína, che) a dost mě motivovalo, jak se za tu dobu vypracoval a tak vůbec, ikdyž mam pocit, že ho už trochu kazej prachy (a měl na sobě mejkap, ukažme si na něj!).. Každopádně to byl opravdu veselej večer, kterej sem se rozhodla zavčasu ukončit (ne že bych stejnak pak nešla spát až o půl šestý), akorát že sem málem vyplivla plíce, když sem se snažila chytit rozjezd a bušila sem mu do dveří, ale ujel! Hovado. Tak sem už začla natahovat a fakt bych se asi rozbrečela, kdybych zničeně neprošla kolem taxíku a řidič v něm na mě nezavolal, že prej kam chci svízt. Vysvětlovala sem mu, že na to nemam hotovost a on, že to ale nevadí a pustil mi v autě Simpsnovi a dovez mě skoro před vchodový dveře a fakt nekecám, nic za to nechtěl a byl hrozně milej a popřál mi pěknej večer! Ještě teď sem z toho konsternovaná, v tu chvíli se mi zas chtělo brečet štěstím:)

A teď už nějaká ta fotodokumentace, he:

All these different people

27. března 2010 v 15:38 | Ashuleii |  In my mind
Can't stop listening to IT!

Ne že bych měla až tak moc důvodů bejt smutná, ale prostě mam náladu nemít náladu, no. Jen je nanic, že ani nemůžu pořádně brečet, protože sem si dala strašnou práci s namalováním očí (jak je vidno na fotkách níže). No komu by tohle nezkazilo den..
Trochu se porozhlížim po ubytování a brigádě v Londýně a pořád se přemlovám k učení, samozřejmě zůstává jen u toho přemlouvání. Sem prostě nemožná, timhle stylem nikdy neodmaturuju!
V pět se jdu podívat na tancovací soutěž a pak na fotopromítání kamsi a zejtra snad konečně do kina na tohle.
Nikdo mě nemá rád a sem ošklivá velryba.

Proč jsi tak líný a nic neděláš ? Jo aha, ty jsi maturant!

25. března 2010 v 21:10 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
(c) Larůů
Právě sem dokoukala Lovely bones a hrozně mě to dostalo. Skoro celou dobu sem měla zadrženej dech, bylo to tak napínavý a přitom poetický a dojemný!
Na záchodě nám akutně schází toaleťák a v kuchyni jídlo (jen pro představu, dneska sem snědla pečený brambory a mrkev), na účtě už sem v mínusu. A jestli mi ještě jednou někdo naznačí, že sem rozmazlenej fracek, co by si měl najít brigádu, místo aby si nechal posílat od rodičů peníze na nájem a vyžití, tak mu utrhnu hlavu a nacpu mu jí do krku.
Včera sem se konečně po škole potkala s Darkem v Lužánkách, už bylo načase, po tom všem mym odmlouvání a rušení na poslední chvíli.. Seděli sme na trávě, pili víno a džus s vodkou a já to zakusovala bábovkou a povídali si, vydrželo nám to skoro pět hodin. Venku bylo nádherně, lidi kolem hráli frisbee a petanque, pobíhali tam psi a maminky tlačily kočárky, důchodci se vyhřívali na lavičkách... Pak sem přišla domů, vysprchovala se a v 10 večer usnula jak zabitá.
Dneska byl všude strašně divnej tlak, bylo mi dost slabo a motala se mi hlava, ale pak se to zlepšilo, hlavně o hodině alternativního tělocviku, kterou sme strávily s holkama na školním dvoře:) Po škole sem zajela do knihovny vrátit všechny ty muže bez vlastností a anděly a ještě sem se courla městem a trochu fotila.
A zejtra už je zase pátek, jupí.

O kapustňácích

22. března 2010 v 19:40 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
(c) Larůů

Ať zvedne ruku ten, kdo se raduje z mýho tak častýho blogovýho přispívání v poslední době!
Právě sem si to uvědomila, že na kešuový bloguju přesně dva roky a dva tejdny, to už spolu máme docela vážnej vztah, řekla bych.. Už si to bez ní nějak nedokážu představit.

Miluju, miluju tyhle teplý jarní dny. Skočila sem do krámu už bez punčocháčů
(ty samodržící gumičky se mi vždycky nepříjemně přilepěj ke stehnům), rub sukně mi hladil nohy a já měla pocit, že se samou blažeností odlepim od země a ulítnu do nebe jak balónek s heliem.
Ve škole sem byla zas jen na chvilku, po matice mi volala mamka, že už dorazila do Brna a ať za ní přijedu na Výstaviště. Probíhá tam nějakej zemědělskej veletrh, samý traktory a zrní a kozy, ale bylo to příjemný odpoledne. Ještě sem pak chvilku poseděla na lavičce v parku a četla si Topola a pak sem se doma věnovala nicnedělání a lenošení.

To je tak strašně pěkný, otevřít si dveře na balkón a nechat dovnitř proudit ten svěží jarní vzduch.. Ať je to takhle napořád, prosím.

Tvářím se statečně a přitom přemejšlím, kde jsem nechal holínky

21. března 2010 v 21:27 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Neznám pitomější den než neděli. Ale.. Docela mě pobavil chechtající se a samomluvou trpící děda v šalině. A předtim ta návštěva Tomovo prarodičů a snaha nás všech přehlušit ticho, ovocnej čaj a cukroví. A cesta vlakem do Brna s hlavou opřenou o jeho rameno. Trocha nakupování, mandle a tousty a chození po venku jen v mikině. Telefonát od mamky, že zejtra přijede. A nakonec Tom zakutanej pod peřinou hihňající se u sledování Edudanta s Francimorem:) Dobrá, možná jednou vezmu neděli na milost..

(asi sem se zamilovala do Stefani Joanne Angeliny Germanotty, kill me)


Jak vzal Tupejž Naďu Urbánkovou na výlet do Poličky

20. března 2010 v 13:57 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Sem fakt nešika, zlomila sem dneska v cukrárně klíč od záchoda. A zdálo se mi, že se mi podařilo rozbít notebook napůl, ale naštěstí to byl fakt jen sen.
Už se těšim na ten švestkovej koláč!
(c) Larůů


I hate it when Brad Pitt calls me when I'm in bed with Johnny Depp

18. března 2010 v 19:21 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
V rámci vyjádření podpory nadcházejícímu jaru sem dneska oblíkla sukni a zas se mě další člověk zeptal, jestli vim, že nemam na keckách tkaničky. Prostě sem je už takhle koupila, deal with it! A teploměr odpoledne ukazoval nádhernejch 16 stupňů, chtělo se mi z toho omdlít blahem.. A pak sem prvně zašla do sushi baru a ochutnala tu syrovou rybu v rolce s rejží a řasou a kupodivu mi to fakt chutnalo:) Ale nemůžu říct, že bych z toho byla najedená, tak sem si ještě zaběhla pro pytlík mandlí v čokoládě se skořicí (addiction?). V ulicích bylo krásně, sympatický muzikanti hráli pro potěchu uší kolemjdoucích a mě v tu chvíli nic nechybělo.

Za míň než měsíc mě čeká maturitní písemka, ale z tý ani moc strach nemam. Spíš než to se netěšim na ty 4 hodiny strávený sepisováním slohu.. Ještě bych chtěla podotknout, že sem dneska (ač ne mym přičiněním) dostala výbornou z fyziky a že mam úžasně sofistikovanou náladu a proto píšu takhle.. Sofistikovaně. Už taky trochu umim něco z málo literatury a mam neodbytnou touhu vyjadřovat se dobře znějícíma výrazama, kupříkladu že čekám na Godota zasažena fenoménem oblomovštiny, můj altruizmus dosáhl maxima a především odi et amo.

Včera sem si povídala s třiaosmdesátiletou paní s vysokym tlakem v autobuse a zejtra se uliju z půlky vyučování, abych mohla vyfotit maturanty z bystřickýho gymplu na tablo.
A najít prázdnou hospodu v Brně ve středu večer je fakt nemožný:)

Wouldn't it be nice?

16. března 2010 v 18:10 | Ashuleii |  In my mind
Tak aby bylo jasno, nemam ráda, když mi někdo posílá smajlíky s vyplazujícím jazykem
(jo, přesně tyhle - :P). Až na výjimky mě rozčilujou ráčkující lidi a ti, co neplněj sliby a naopak mi nevadí, když si ze mě dělá někdo srandu (třeba kvůli tomu, jak protahovaně mluvim, to mě i docela baví:)). Nesnášim bordel, lupy a když si kluci nestříhaj nehty. Mam ráda nečekaný pozdně večerní smsky a sluncem zalitý ranní/odpolední pokoje. Upřímnost a skromnost a tohle.

(plus dnešní skóre - snídaně v posteli u emila od nebeský, jen tři vyučovací hodiny, trojka ze zkoušení na moderní drama, dvě hodiny úklidu kuchyně a koupelny - pořád ještě nehotovo, pečení brownies, jedno zasnoubení a plánovaný dokoukání Brutální Nikity. za včerejšek snad jen.. cesta ze školy domů jen v mikině, pizza s Tomem a "asi by nám pomohlo, kdybysme spolu netrávili tolik času". k tomu za poslední tři dny asi tak stodevětapadesátkrát změna nálady a včerejší odpolední spánek následovanej naprostou zmateností a strach, že sem zaspala do školy. uf)



Moje Laskonka

15. března 2010 v 15:15 | Ashuleii |  In love with..
Adélku sem poznala v dobách, kdy sme obě chodily na aerobick, tenkrát ještě na prvnim stupni. Měla blonďatý kudrnatý vlasy a krom pozdravu sme toho myslim spolu moc nenamluvily. Zlom nastal po našem přijetí na gympl, ale ještě nějakou dobu trvalo, než sem se zbavila absurdního pocitu, že ona je na přátelství se mnou moc dobrá a než sem si v ní díky pár okolnostem našla nejlepší kamarádku. Probíhalo to tak nějak souběžně, jako se Šárkou, Adél seděla za náma v poslední lavici a hrozně ráda mě tahala za vlasy a česala je (doteď mi to chybí). Radila mi při písemkách a jednou kvůli mě dostala pětku z dějepisu, když se o to pokusila i při zkoušení. Jen my dvě sme byly vždycky nadšený, když sme o tělocviku měly dělat gymnastiku.. S ní sem se odvážila jít na svou vůbec první diskotéku a taky je první holka, s kterou sem se líbala. Bylo to nesrovnatelně pěknější než moje první pusa s klukem! První byla i co se týče mejch fotoobětí. Chodívaly sme spolu do knihovny a vždycky dostávaly pokuty za pozdě vrácený knížky:) A snad nikdy mi neřekla jinak, než Káji, Kaju nebo Hvězdo. Taky byla vždycky zdrojem vtipnejch omylů a nesmyslů, jako je kupříkladu moje oblíbená věta: Živočichy dělíme na býložravce, masožravce a nežravce. Hihi:) V nudnejch hodinách nám ráda skládala básničky, začátek jedný o mě je Karolínka, ta dívka, co mně uhranula..., někde jí mam ještě skovanou. Když bylo v létě teplo, kupovaly sme si v ovocnym baru zmrzlinu a sedávaly s ní za divadlem na zídce. Jednou, zrovna na Šárky narozeniny (tušim, že 17.), sme přišly do trafiky a na pultu tam ležel místní časopis s mojí fotkou na obálce. Poslala sem ji totiž do jejich letní soutěže a moc sem nedoufala v nějakejch úspěch, takže když sem to tam pak viděla, nevzmohla sem se na nic jinýho než na šílenej šťastnejch smích a nákup víc čísel, pro mamku, babičku a tak. Holky pak hopsaly přede mnou ulicema s HOTem v ruce a všem ho strkaly pod nos:) Oslavily sme to několika kolujícíma zákuskama v ovocňáku a ještě na cestu sme si vzaly dva kopečky a lidi na nás nevěřícně koukali, že na konci listopadu jíme zmrzlinu.. To byl jeden z vůbec nejšťastnějších dnů mýho života. Dál si vzpomínám třeba na školní vejlet v Nový Vsi, nechtělo se nám hrát volejbal jako ostatním, tak sme sbíraly posekanou trávu do kolečka a pak si do toho vždycky jedna sedla a druhá jí vezla vyklopit na hromadu se senem a bylo to fakt sranda, když sem pak spadla do kopřiv:) Když se s rodinou přestěhovala nad hospodu s bowlingem do Sedmihorek, k fotbalovýmu hřišti a vlakový stanici, jezdívaly sme za ní se Šárkou na zápasy do stánku, opejkat klobásy a točit pivo a fandit..

V létě, na můj svátek, tomu bude už dvacet let, co se narodila. Laskonka je šikovná na strašnou spoustu věcí, krásně kreslí a maluje (ještě aby ne, když asi tak sto let chodí na výtvarku do Zušky), běhá nejrychlejc ze všech lidí, co znám a je vůbec celkově moc sportovně nadaná. Jako jediná z nás tří vydržela a doteď hraje florbal (kde poznala lásku svýho života.. což je zvláštní, protože mě zná přece mnohem dýl!). Zato s kytarou už skončila. Z dobrejch vlastní rozhodně oplývá vřelostí a společenskostí, upovídaností a ohromnou cílevědomostí a neustálou snahou se zlepšovat. Jako negativum vidim někdy až přílišnou nesnášenlivost vůči ostatním a že se snadno urazí nebo naštve, nadruhou stranu je pak vždycky hezký se zas udobřovat:) A i přesto, že už se denně nevídáme, píšeme si aspoň občas emaily a když jedu do Turnova, nemůžem se nepotkat a tak mam pořád pocit, že je to jako dřív. Možná je to moje dětská naivnost, ale já prostě věřim, že nám to vydrží až do smrti.


Nemam ráda šaliny a nezralý maliny

12. března 2010 v 17:19 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle

Abych mohla zveřejnit tenhle článek, musela sem se s noťasem sebrat a jet do centra a sednout si do KFC, protože doma nám připojení už několik dní nějak stávkuje. Nemůžu říct, že by mě to neštvalo, hodlám tenhle víkend po dlouhý době strávit v Brně a jestli to nezačně fungovat, tak si z toho do neděle asi vyrvu vlasy.


Spíš jen tak útržkovitě zmínim pár událostí za poslední dny.. Naše šílená chemikářka se mě v úterý moc mile zeptala, kdeže prej mam tu krásnou mašli, co sem měla den předtim ve vlasech? A já myslela, že ani neví, že existuju, natož aby sem jí něčim uchvátila..! Má drahá teď už nedredatá spolusedící mě nepřestává rozčilovat, jako třeba včera, když prohlásila, že Audrey Hepburn je fakt hustá mařka a pak div nespadla ze židle, když sem jí řekla, že je dvacet let po smrti. A dneska o biologii všecky příklady z gonozomální genetiky opsala od kluka před ní, což mě taky zlobí, protože já určitě dostanu pětku. Ale aspoň nelžu třídní do očí, jak to šíleně chápu. No prostě tak, no. Ve středu sme šli s Tomem do kina na Shutter Island, nijak účelně a vlastně sme oba skoro nevěděli, o čem to tak bude, což nevadí, protože to bylo výborný. Miluju filmy z prostředí psychiatrickejch léčeben! No, dál.. Jo, včera si tak ospale stojim na zastávce a čekám na autobus a přijde ke mě slečna a jestli sem prej ta Ashuleii z blogu. Tak sem poznala Magdu od nás ze školy a mam fakt radost, že se nestyděla a ozvala se, stalo se mi to poprvý a hrozně mě to potěšilo:) A ještě todle, koupila sem si nový vonítko, in2u od Kleina sem po roce už spotřebovala, tak bylo načase. Shodou okolností mě v pondělí nebo kdy zastavila paní před Billou a že by mi ráda představila nový parfémy od francouzský filmy, bla bla, sem tak sympatická a dá mi slevu, no bohužel sem měla na účtě asi stovku a v peněžence ani korunu, tak sem jí utekla. Nevyhla sem se tomu ale den na to, řikám si, do Billy už nejdu, tam by se na mě zas vrhla, tak nakoupim v Albertoj a hele, mladej kluk si mě hned odchyt a zas to samý v bledě modrym. To už sem u sebe peníze měla a on mi to nabízel tak výhodně, tak sem vzala jednu pro sebe a druhou Tomovi a teď to na sebe furt šplícháme:)
Dneska jdu po sto letech s Andrejkou na dance class a pak se spolužákama někam a zejtra do Břeclavi fotit s Viktorem a tak, tak se těšim.
Nemam ráda, když uklouznu do vany a levný salámy a mam ráda Čokovoko.


Buď moje tamagoči

9. března 2010 v 20:50 | Ashuleii
Zdar jak sviňa!
Tak.. Co novýho v mym vzrušujícim životě? Pravděpodobně nikoho asi neoblaží, když tu zmínim svůj prospěch, stejnak se neni čim chlubit, takže dál. Mamka mi omylem poslala pravidelnou měsíční dávku peněz dvakrát, tak si mam prej pořídit nový kalhoty (těm starejm sem už prošoupala díru v rokroku..). Je moc hodná. Taky sem díky Tomovi objevila novej seriál (How not to live your life) a tak mam o důvod víc, proč odkládat učení a přípravu na maturitu. Venku je strašně krásně, aspoň se mi to tak vždycky zdá, když sedim v lavici a z oken protějšího domu se do třídy odráží sluneční světlo. Hodně mi teď odpadaj hodiny, chudák profesor na dějiny umění si zlomil nohu a mě je ho fakt líto, ale aspoň sem dneska netrčela v ústavu do 4. Využila sem volnýho času a zaběhla do knihovny pro knížku na doporučení Káti a zjistila sem, že přede mnou jí má zarezervováno 38 lidí.. Dobrý viď, třeba se toho Larssona do Vánoc dočkám:)
Neumim si sama ostříhat ofinu, tak je trochu našišato..
Vážně přemejšlim o tom, že po maturitě se na chvíli vypařim někam do ciziny, budu cestovat a poznám nový země a kulturu, zjistim, co fakt chci a co ne a pak vystuduju školu, kterou si budu fakt jistá.
Nemam ráda umírání perlorodky..

Springholidayreport

7. března 2010 v 19:52 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
Pravděpodobně se ze mě stane namyšlenej debil, ale zkusim s tim bojovat a zůstat pořád tou skromnou holkou. A krásnou. A chytrou a milou a přátelskou a prostě skvělou. Haha:) Děkuju moc za reakce k minulejm fotkám, fakt z toho mam dobrej pocit a myslim, že se nám to nemohlo povíst líp.

Jinak, po tejdnu a kousku sem zas zpátky v Brně, připadá mi, že uplynula celá věčnost od doby, co sem seděla ve školní lavici a tak vůbec.. Letošní jarní prázdniny byly asi ty nejlepší, co sem kdy zažila a ikdyž sem každej večer padala do postele polomrtvá, stálo to za to. Denní režim asi takovej - v půl osmý ráno odešla mikešu do práce a já měla do devíti čas, abych se vypravila ven, než odejdou i ostatní nájemníci z bytu a zamknou. To sem se pak courala Prahou a obchodama, dvakrát udělala dobrej skutek (poslat balík na poštu a nakoupení dvou duhovejch vln, och jak jsem dobrotivá!) a hodně času taky seděla v kavárně (někdy ve středu to bylo najednou asi 5hodin, uf) a samozřejmě fotila všecky ty krásný holky a potkávala kamarády. V pátek sem se pak s batožinama a v příjemný náladě po focení přesunula na Suchdol za Edith, kterou sem poznala před kolika lety na blogu a napsala jí kvůli potkanům (hihi:)) a teď se s ní jela prvě vidět. Otevřela mi v županu, nabídla kafe a já nestačila vzdychat nad jejich nádhernym barákem, pokojem jak vystřiženym z katalogu z Ikey a plakátem s Audrey Hepburn. Nějakou chvilku sme se poznávaly a pak připravovaly na večer, kterej se moc vyvedl, ikdyž tam neměli záchod, tak sme se chodili vyprazdňovat ven, s výhledem na Vltavu. Docela romantika. Editka se pak rozšoupla a koupila nám taxíka, škoda, že si to už moc nepamatuju, bejvala bych si byla tu cestu užila víc. (Celej večer sem asi měla něco s pravym okem, poněvadž skoro na všech fotkách ho mam zavřený!) Doma mě uložila do postele a tak o pět hodin pozdějc sem už zas vstávala a jela do centra za Káťou, která se po půl roce vrátila z USA a já od ní musela vyzvědět všecky novinky. Výborně sem posnídala, radovala se, že jí zas vidim a tak a pak sem už čekala na Florenci na bus do Hradce (a uplně náhodou potkala NickyHayden, notykoky!:D). Tam mě vytočila paní, co si ke mě přisedla, nejdřiv už jen proto, že autobus byl poloprázdnej a já jí musela uvolnit místo vedle sebe a pak ještě, když po mě chtěla, abysme se vyměnily, to aby její hnusnej pudl mohl koukat z okna. Taková neomalenost! Ale v HK mě pak vyzvedla mamka a jely sme k ní na Vřešťov a krásně sem si u ní odpočala a popovídaly sme si a měly se prostě pěkně. Jéé a dneska v noci se mi pak zdály samý psycha a prej sem se nějak vzbudila a nevěděla vůbec, kde sem, něco ve stylu "Dobrý den, moc se omlouvám, já sem Karolína, blablabla.." A v půl šestý sem přijela do Brna a asi tak sto let objímala v předsíni Toma, má dneska svátek (a já na to zapomněla, sem ostuda) a dal mi moc dobrou buchtu od jeho maminky a za chvilku si dem pustit něco pěknýho na koukání.

Unikátní spojení stydlivosti, stylu a dokonalosti

5. března 2010 v 15:54 | Ashuleii |  Z mého pohledu
Každá je úplně jiná, ale spojuje je láska k módě, oduševnělá krása a v neposlední řadě i stydlivost. Asi ani neni třeba vysvětlovat, že mam z dnešního dopoledního focení neskutečnou radost. Bylo to moc fajn, zobaly sme oříšky (já kiwi poop od Sandry a ten, kdo neochutnal rozinky v čokoládě, neví, o co přichází!) a všude kolem sebe měly korále a perly a čelenky a v dobrý uvolněný náladě vymejšlely a fotily a povídaly si. Dokázala bych takhle trávit čas mnohem častějc! Tak snad brzy napotkanou a nafocenou:)
**Teri a San**


Čokoláda na uvítanou a vůně hořkejch mandlí

2. března 2010 v 18:46 | Ashuleii |  Z mého pohledu
Víte co? Zlín, to je samá cihla a jmelí:) Moc se mi tam líbilo, ani se mi to nezdálo tolik jako město, až na zoo sme se s holkama dostaly všude pěšky, procházely sme takovejma sympatickejma ulicema ve vesnickym stylu a cestou do Lešný míjely zastávky jako "Kostelec, garáže" a tak:D A ikdyž v zoo většina zvířat spala zimnim spánkem a viděly sme hlavně kačeny a labutě, tak to byl prostě pěknej jarní víkend. Teda až na tu šílenou cestu v kupé do Prahy s paníma, co jedna měla prsa velký jak můj zadek (a to neni zrovna malej!) a druhá se tvářila jak militantní lesba. A záchod byl šílenej, teda on je dycky, ale teď se to ani nechtělo spláchnout a všecko to tam tak plavalo a tak, fuuj. Přespala sem u Duši a v pondělí ráno jela do města, na Malostranský sem si snědla bejgl s lososem a špenátem a pak fotila s Terkou, která byla naprosto výborná, ochotně mi skákala do vody a svlíkala se i v tom strašnym větru a zimě a ještě sme si pak sedly do Lucerny na kafe a a a uplně sem si jí prostě zamilovala! Pak sem dlouho courala městem a ještě chvilku pobyla u Duši, vyfotila všecky růžový věci u nich v bytě, vypila kakao a jela na Ípák do KFC na net a čekala, až bude doma mikešu. Tady sem ze sebe akorát shodila batožiny, vysprchovala se a usnula u Přátel. Dneska sem se potkala s Julčou, trochu ji pofotila a pak se učila v kávovym nebi otázky do zsv. Ve dvě sraz s Chelle, měla zpoždění, potvora, už sem to chtěla vzdát a jít jí hubovat na fejsbuk! Ale byla zas tak krásná a modelkovská a dlouhonohá, ach a och. Pak už jen honem vrátit trikosukni do Zary a domů. Uf. Ale baví mě to moc!:)