Něco mezi Modiglianim a Fridou Kahlo

8. června 2010 v 1:26 | Ashuleii |  In my mind
Strašně moc sem chtěla napsat něco ukrutně smutnýho a depresivního a přidat k tomu hudební kulisu od Nine Inch Nails, postěžovat si a litovat se, jak mi v posledních dnech všichni rušej domluvený věci, jak sem se snažila duševní bolesti hojit čokoládovejma muffinama a cookiesama, že mě zatim ještě nikam nevzali na brigádu a aby toho nebylo málo, loupe se mi kůže na hlavě víc než kdy dřív, což je fakt pitomý, ale.. Nějak sem si to rozmyslela, beztak to sou malichernosti a mě naplnila nová svěží euforie. Ale tyhle probdělý přemejšlivý noci s otevřenym oknem do ulice si nechávám, ty jo.

Na mym tajnym počítadle to sou už dva tejdny, co sem naposled brečela, to jen pro úplnost. Ani poničenej kotník, příliš velká postel a samota, nespokojenost nebo sebedojemnější filmy a písničky nezapůsobili. Buď ve mě něco umřelo nebo už sem vyrostla z tý přecitlivělý holky a víc se těšim z maličkostí a každýho dne.

Sluníčko mě hřálo na tváři, když sem dneska míjela Národní divadlo a mířila dál ke Střeleckýmu ostrovu. A hřálo, ikdyž už dávno zapadlo a ve Vltavě se odráželo osvícený noční velkoměsto. Kolem se rojily octomilky, pidimyš přeběhla přes cestu a taky kolem prošel Jan Šťastnej..

A nakonec, pro doplnění šťastnýho rozpoložení, doporučuju tenhle poslech:)

Děkuju, že mě čtete.
(c) Larůů

(c) Larůů
(c) Larůů
(c) Larůů
(c) Larůů
(c) Larůů
(c) Larůů
(c) Larůů
(c) Larůů
(c) Larůů
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tupejž | Web | 8. června 2010 v 2:30 | Reagovat

těším se na tvou oloupanou hlavičku!*

2 Ef | 8. června 2010 v 8:05 | Reagovat

Ale hezké to tam máš :-) Útulné! A kočce sluší Marcipánová Mašle! Škoda té pitomé fyzikářky...

3 Bylinka | Web | 8. června 2010 v 8:58 | Reagovat

Sympatický kutloch! :) Té svěží euforie se drž, obzvlášť když je venku takhle krásně, byla by škoda depkařit.. ;-)

A moje NE konkrétněji? Někdy Ti to pošeptám, až se potkáme na kjů třeba. O tom na blog psát nemůžu a nechci, uši slídilů to nesmí slyšet:)

4 Téé | Web | 8. června 2010 v 11:50 | Reagovat

Už chci taky svůj byt...kdekoliv...kdekoliv, kde voní čerstvě udělaná buchta, kytky, zařízeno nábytkem z ikei a budu spokojená...

5 Kristýna | Web | 8. června 2010 v 12:57 | Reagovat

Ta první fotka je velmi krásná. A netuším proč, ale moc se mi líbí tvůj pokoj. Možná tím, že v něm skoro nic není a dominuje mu ta obří postel a veliký okno. Přesně takhle by mi to stačilo.

6 Charlie (Eddie) | Web | 8. června 2010 v 14:51 | Reagovat

Už dávnejšie som sa chcela spýtať. Čo je tá budova oproti?

7 qwe | 8. června 2010 v 16:46 | Reagovat

ahojky, ty teď bydlíš v Praze? Chvilku jsem to tu nesledovala a zase tolik změn..v tom tě fakt obdivuju:)

8 ašu kešu | 9. června 2010 v 5:48 | Reagovat

[6]: normální barák, občas se v některejch oknech večer svítí, takže tušim, že tam někdo bydlí, no:)

[7]: jojo, bydlim! je to boží. a děkuju:)

9 fragiletyranosaurus | 15. června 2010 v 19:55 | Reagovat

Ahoj:) už nějakej ten pátek sleduju tvůj blog a ještě jsem se zatím nějak neodvážila ti napsat komentář :) tak to chci konečně! napravit. Musím ti říct, že máš prostě talent a jsi moc šikovna osoba, která se neboji změn. Jelikož mě někdy dělá problém se dostat do školy :D tak tě obdivuju jak jsi se osamostatnila :) to víš, já jsem ten typ, kterej se stále schovává za maminčinou sukní :D
A ještě jsem se chtěla zeptat, jelikož jsem se přímo zamilovala do tvé postele a i ten stůl nevypadá zle ;):D kde jsi je koupila? :D
Díky za odpověď :)

10 ašu kešu | 15. června 2010 v 20:05 | Reagovat

[9]: ahoj dinosaure, to sem ráda, že ses konečně odhodlala mi napsat. mě to vždycky potěší, když mě někdo čte a má k tomu co říct (a nestydí se:)).
akorát ten nábytek není můj, ale bývalý obyvatelky tohodle pokoje, takže se omluvuju, ale vůbec netušim, odkaď to tak může bejt. ale ten stůl jsou vlastně jen prkna na dřevěnejch kozách, no:)
měj se a nestyď se!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama