Červenec 2010

Code:Mode - pokračování

31. července 2010 v 20:22 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Nevim, čim to, ale dneska už mě to na ostrově tak moc nebavilo. Ultrastylový a zajímavý lidi sem hledala jen těžko, na druhou stranu sem se potkala s Sheeni a pak taky s Káčou zas a pak mi napsala indiánka, tak sme se sešly, z toho sem měla radost asi největší. Zejtra už tam asi nejdu, zůstanu pěkně doma a počkám, až odpoledne dorazí Zorka a něco spácháme.

Tuhle kabelku bych moc chtěla:(c) Larůů

Code:Mode - letní edice

30. července 2010 v 15:51 | ašu kešu |  Od pondělí do neděle
Ahoj, přestal mi doma fungovat internet, proto teď sedim v coffee heaven a dohánim několikahodinovou virtuální nepřítomnost, takže jen v rychlosti, jo?

Včera si tak vesele čekám na tramvaj a najednou de proti mě Marcipánová s Gretkou, takový milý setkání! Škoda, že sem neměla víc času a musela jet fotit. Taky sem si v holešovickym bazaru koupila krásnej plastovej foťák na kinofilm a pak ho zas jela vrátit, když mi ve Fotoškodě řekli, že do tohodle se už teda filmy nevyráběj. Achjo! Večer sem se nechala od Jitt pozvat na marcipánovou horkou čokoládu do Kávovárny a pak sme i s Ari vyrazily do HRC a zabraly nejlepší místa u baru. Dva přátelští Američani z Ohia, ukradený míchátka do koktejlů a příjemný překvapení z Nicelandova vystoupení. Skončilo to asi v 10, tak sme se ještě přesunuly do Rock Café, kde nás obtěžovalo nechutně opilý individuum, co nakonec uteklo, když rozbilo sklenici s pivem. Ari vysílala sexuální vlny na potetovanýho kluka a když odcházel, dala mu svý číslo, tak se vrátil a my zjistily, že je to Ital a bylo po lásce. Ale byla s nima sranda:) Jitt mi taky četla z ruky a pak po ní kreslila. Domů sme se dostaly s pizzou v žaludku kolem jedný a ve 4:20 už mi zvonil budík, vyprovodila sem Ari a zas usnula.

Dneska sraz se Zorkou ve Vodičkově a výprava na Střeleckej ostrov za všim tim stylem. Celý bych to tam vykoupila, hlavně teplákomikiny a kabelky z gramodesek a nabíraný sukně pro baletky a náušnice s peříčkama.. Taky sem potkala dva kluky z Mářino Annual MiniKotva party, prodávaj tam joja:) A když sem pak svačila na lavičce, přišla za mnou jedna milá slečna s fotografem a že znaj můj blog a jestli bych jim tady nevyplnila dotazník a já byla tak rozradostněná a překvapená, že sem zapomněla jejich jména a pro jakej web píšou. Ale vyfotila sem si je!:) (EDIT: FAAST.CZ!) Nó a Zorka si pořídila náušnice s Audrey a já nic, protože musim šetřit, viď.

Satellite Heart

29. července 2010 v 18:15 | ašu kešu |  Z mého pohledu
(c) Larůů


Z atlasu porcelánových srdcí

27. července 2010 v 19:12 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Rozhodla sem se, že budu mít dobrou náladu a nikdo mi jí nezkazí, takže je mi jedno, že se můj expřítel stal nejlepším kamarádem mojí expřítelkyně a že sem se zamilovala do člověka, kterej otevřeně miluje někoho jinýho a radí mi, abych se na něj tak neupínala.

Sem neskutečně vděčná nejmilejší Arishe za její dobrotivost a že mě zve na snídaně a plácá po zadku a pučuje mi svůj foťák a rozveseluje mě. Kulíkovi za čokoládovej dort, vyslechnutí, jahodovou slimku a vnitřní sílu. Marcipánkový za lepší náladu, pusu, její smutnou krásu a nový fialový kalhoty:) A vám všem, co mě čtete a podporujete a máte rádi.

One of these mornings

26. července 2010 v 10:25 | ašu kešu |  In my mind
(c) Larůů
Vůči některejm lidem a okolnostem si kolem sebe důkladně stavim hradbu lhostejnosti. Už mě přešla chuť neustále něco vysvětlovat a obhajovat se, tak je to asi na dobrý cestě.

Na dnešek sem měla divný sny o betonovym moři a kotoučích na hlavě a v půl pátý sem se z nich probudila s neurčitě špatnym pocitem. Vstala sem až o 4 hodiny pozdějc, ten turnovskej klid mi dělá moc dobře. Akorát sem se stihla rozloučit s právě odjíždějícím tátou a dostat od něj pětistovku k svátku s omluvou, že na víc nebyl čas. Pořád ještě sem z jeho chování vedle. Co sem ty 3 dny tady, ani jednou nevyužil příležitost k tomu, aby se do mě navážel, vyčítal mi moje rozhodnutí nebo mě psychicky deptal. Včera mě až dojal, když si za mnou přišel povídat do pokoje o mejch plánech do budoucna a řekl mi svůj názor na celou věc. Jenže já stejně pojedu do Anglie, tady bych shnila.

Přemejšlela sem před spaním, co mi kteří lidi dali a udělám si tu teď takovej menší seznam, jo?

Mamka - krom nezanedbatelnýho faktu, že mi dala život, mam od ní zvyk hned po sobě umejt ušpiněný nádobí, dobrotivost a neustálou snahu pomáhat ostatním, cit pro umění a umění odpouštět. Dál samostatnost a třeba taky pihu nad rtem.

Tom - první velká láska, několik GB hudby, kulturní záležitosti, obliba v toustech a usínání v objetí, dospění a předčasný odpoutání se od mámy.

Šárka a Áďa - nejhezčí roky na gymplu a opravdový přátelství.

Indiánka - Caravan Palace, milý drobnosti při každym setkání (gerbera, čelenka s ptákem, náušnice s očima..), dětská radost z maličkostí, tolerance a štěstí.

Terunka - pocit, že fotim ze všech nejlíp, porozumnění a obliba v rajčatovobazalkovejch polystyrenech.

A dál třeba od Káči tláči mam snahu brát všechno s lehkostí a humorem a život prodlouženej díky smíchu o několik dní, od babičky lásku k Audrey Hepburn, od jcopa první pusu a od Zorky jistotu, že andělé existujou.

A jakej přínos mam já pro ostatní, aha? Hm.


Tale of 2 doves

22. července 2010 v 13:06 | ašu kešu |  Od pondělí do neděle

Dneska má mamka narozeniny a já si na to vzpomněla hned ráno po probuzení, ale nevěděla sem, jestli ještě nespí a ona mi pak zavolala sama, aby mě vyhubovala za drahej účet za telefon, hehe:) Ale pěkně od začátku, jo?

Prostě tak, v úterý navečer sem se ještě sešla s Arishkou, povídaly sme si na Žofíně a rozloučily se asi v 10 a jen co sem dorazila domů, začly mi od ní chodit vyděšený smsky a jestli u mě může přespat a tak, tak sem ji uplakanou vyzvedla se všema jejíma kuframa na zastávce a dovedla domů. Zůstavala tu totiž přes prázdniny u tety a ta jí po příchodu domů začla nadávat do hajzlů a tak něco, tak je tu teď se mnou:) Včera ráno mě za to pozvala na snídani do Světozoru, mňam mňam. Odpoledne sem se tam pak vrátila a dala si letos poprvý kopečkovou zmrzku, marcipánovou a na to vlašskej ořech, mmm. Indiánka mě pak vyzvedla na našem rohu a okoukly sme pár obchodů a nakonec pro ní vybraly jedny pěkný šaty ze Zary. Pak že už jako pojedem domů, viď, a normálně! To bych nevěřila, že toho kluka zas potkám, ale jo. Ten, co nám s indiánkou na United Islands nabízel, že nás oplodní, ten, co mi při focení s Arishkou zachrochtal do ucha, ten, kterýho sem potkala se Zorkou na Příkopě a teď na Václaváku, no neskutečný! Byl zas moc srandovní a milej a pozval nás na růžový víno:) Pak sme se rozloučily, indiánka si dala tříšť s příchutí tropů a doma sme se fotily a tancovaly na veselý písničky. Snědly sme borůvky s cukrem a pak i vynikající pečený brambory s nivou, pustily si k tomu totok a pak poslouchaly třeba todlenctok a Zuzanu Navarrovou a indiánka u toho malovala.
Dneska sme akorát poklidily, vypily si kafe a já ji doprovodila na autobus na Florenc a ani sem pak po rozloučení nebrečela, taková sem holka šikovná. Za chvilku se potkám s Terezkou a pak snad i s marcipánkou a večer dem se Zorkou a Arishkou na koncert do Chapeau.. A zejtra pak do Turnova za taťkou a v neděli s Adélkou navštívíme Šárku na táboře..:)

Kouzelná krabička na přeměňování lidí

20. července 2010 v 16:23 | ašu kešu |  Z mého pohledu
(c) Larůů

Mmm. Pondělí ráno, domácí borůvkovej koktejl k snídani, dokoukávání Pianistky a cesta přehřátym autobusem do Hradce. Přivítání se na terminále s indiánkou a společně na Florenc, ukracování si dlouhý chvíle hádáním, jakou věc (člověka, zvíře) si druhej myslí. Ponorka, autovlak, kapustňák, kouzelná krabička na přeměňování lidí a další:) Rychlá otočka doma, sprcha a snaha zachránit usychající bazalku. Pak honem zpátky k indiánce. Stavění rámu na obraz, poetický piliny poletující v odpolednim slunci, napínání plátna na rám a hotovo! Holky šikovný. Tetování na nohy, epesní salátová večeře a koukání na čokoládovej film. Dvě tabulky Milky (jahodová a mléčná) na zahnání chutí, rozčesávání vlasů, popelník vysypanej do postele, červený víno ve zmačkaný petlahvi a romantická koupel při svíčkách. Simpsnovi na dobrou noc.
Úterý, válení se v posteli do oběda, vyzvednutí triček ve fotoobchodě, piknik a vodní bitva s pistolkama na Parukářce a -

a vůbec nechci myslet na budoucnost a konec prázdnin a s nim spojenou cestu do Londýna!:)


Wishlist

16. července 2010 v 13:25 | ašu kešu |  About Ashu
Jebat to všecko.

La Hiena Yána

16. července 2010 v 9:41 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Indiánčino nejlepší kamarádka:)
(c) Larůů



Annual MiniKotva Party

11. července 2010 v 19:34 | Ashuleii |  Z mého pohledu
No.. To sem takhle měla v plánu vzít indiánku za kulturou na fotovýstavu a pak na šlapadlo a nakonec sme stejnak skončily na dece u Vltavy a poslouchaly Mathieua Chedida. Taky sme osvěžily v Dobrý trafice malinovym a vanilkovym koktejlem, pak se doma navečeřely (zapečený brambory s houbama a hráškem a jako dezert borůvky se smetanou a cukrem), pokoupily v Bille nezbytný tekutiny na party u Máři a vyrazily směr Smíchov. Marně sem podle Kátinýho návodu hledala dům, co vypadá jako kotva a ona přitom myslela tudle Kotvu:) Ale nakonec sme ho našly a všecko dobře dopadlo. Party byla výborná, jak z americkejch teenage filmů, kde je plnej barák lidí, co se skoro s nikym neznaj a strkaj se do bazénu a hrajou Guitar Hero a lijou po sobě obsahy skleniček.

Effy Stonem Style

11. července 2010 v 12:05 | Ashuleii |  Z mého pohledu
(c) Larůů

2 days of unreasonable happiness

10. července 2010 v 7:16 | Ashuleii |  Z mého pohledu
Good morning, batman!
(c) Larůů

Elfí krása Martiny Svobodové

9. července 2010 v 13:06 | Ashuleii |  Z mého pohledu
Nejen že je neskutečně půvabná a hezky se mi s ní povídalo, ale dokonce mě pozvala na vanilkový frapučíno! Mňam.
(c) Larůů

No Sound But The Wind

8. července 2010 v 19:52 | Ashuleii |  In my mind
Protože sem starej ukňouranej blbeček a trávila sem včerejší večer sama doma, nenapadlo mě nic lepšího než začíst se do mejch a Tomovo starejch blogovejch zápisů. Třeba když sme ještě byli spolu a bylo nám tak hezky. Tak sem vytočila Gugu rugu* a povídala si s nim skoro třičtvrtě hodiny. Hrozně mi pomohlo slyšet jeho hlas, chyběl mi. Připomnělo mi to, jak sme si tenkrát volali poprvé, šla sem někdy v lednu 09 v Turnově kolem stadionu a dál přes Dolánky až pěšky domů do Mokřin a bylo to takový roztomile rozpačitý.


A tak sem si asi trochu uvědomila, co všechno sem ztratila. Pravděpodobně nejhodnějšího člověka pod sluncem, co mě chápal a miloval i přes všechny moje vrtochy a přešlapy. Ale to nic, zůstali sme kamarádi, to je taky dobře.

V kytkách

7. července 2010 v 22:21 | Ashuleii |  Od pondělí do neděle
(c) Larůů
Šálala. Miluju Leninkovy krátký vlasy a Verísův overall (kterej si koupil především proto, že sem ho donutila, chichi). Sme holky šikovný, takže sme si po náročnym obcházení obchodů uvařily doma u Verísovejch špagety a pak vyrazily do Stromovky na trochu toho foceníčka. Pak sem málem spadla do jezírka, když sem se snažila vylovit kachní pírko, ale dobře to dopadlo:) Večer trochu veselení nejdřiv na bytě s holkama a Billem a pak v Crossu a pak sem si do 4 ráno povídala s Leninkem v posteli a obě sme si pokňouraly a moc dobře se nám pak z toho spalo. (Vzbudila sem se až v 10, nevídané!)

O úternim dopoledni se mi pak dostalo příjemnýho pozvání na snídani a zasvěcení do kouzel moleskinovejch diářů. Když sem se pak sama vrátila domů a snažila se soustředit na zpracování fotek a tak, přišel mě navštívit ten spolubydlící, co sem zapomněla jeho jméno. Zdržel se tu hodinu, povídal mi o jeho bisexuální kamarádce Karolíně a pomrkával na mě u toho, pak si přines časopis o vaření a tu pusu prostě nezavřel. Ale je milej, to jo. Pak sem se potkala s Tláčou a Zorkou a v nejmenovaný oblíbený kavárně sme si sdělily nejžhavější novinky za poslední dobu a prostě strávily fajn holčičí odpoledne. Zorka u mě pak zůstala přes noc, koukaly sme na filmy a pár epizod Přátel..

.. a dneska si daly mix dobrýho jídla a pití, focení, courání po městě a povídání a tak. Potkala sem na Příkopech zas toho srandovního klučinu, co mi tuhle zachrochtal do ucha:D Tak mě to docela rozveselilo. Odpoledne sem zas na bytě osaměla, unaveně zalehla do postele a po dlouhý době telefonovala s mamkou, zněla mi moc zklamaně. Už ani jí nedokážu udělat radost, co sem to za dceru?

Jdu spát s pocitem zbytečnosti a špatnejch rozhodnutí.