Ašuovská historie

6. října 2010 v 12:17 | ašu kešu |  About Ashu
2005 - sestříhaný mikádo, ještěkřivý zuby, platonická láska k Milanu Barošovi, ve walkmanovi písničky od Leoše Mareše a Britney Spears, kamarádění se s lidma z alíka (Nina a Terka), můj vůbec první foťák. Trefná přezdívka od milejch spolužáků "bezprsý občan". 22.října mě uplně poprvý navštívila Áďa se Šárkou v milovanejch Mokřinách, oblíbila sem si exotickou faunu a flóru, byla na první dovolený s mamkou u moře a nejkrásnějších vodopádů.

(c) Larůů

2006 - taneční, školní výlet do Osvětimi, potkanka Fairytale. Zábava o přestávkách při čtení třídního časopisu IQ (inteligentní kvarta). Školní výlet do Francie, Cannes, St.Tropez a delfíni. První brigády - post kráječky sýrů a salámů v sámošce a umejvačky autooken na benzínce. Členství ve fotokroužku, s tim spojenej víkend na fotosoustředění někde v horách u polskejch hranic a skamarádění se s Dušou, Káčou a Dominikem.

(c) Larůů

2007 - lyžák a otloukávání si kolen a všeho prvně na snowboardu, školní výlet za kulturou do Drážďan, hodně fotovýletů a děsně tajná láska k Dominikovi. Demonstrace proti státním maturitám. První hubnoucí pokusy, první blog, závislost na běhání v lese. První akce u Jádyho na chatě, zlomený srdce a první kytka od kluka, následný chvilkový randění s Davidem a první pusa, která vůbec nebyla dobrá. Skončili sme to asi po měsíci. Listopadovej přírůstek do rodiny - štěně Mia a radost z výhry ve fotosoutěži vyhlášený Hlasy a ohlasy Turnovska. Dvě krabice červenýho vína v parku s Dominikem, muchlování na lavičce, tejden sme spolu něcojakochodili a on mi pak napsal, že si to rozmyslel nebo tak nějak. Mamčino zjištění Láďovy nevěry, rozvod, počátky depresí, společně sme nenáviděly muže.

(c) Larůů

2008 - tejden po sedmnáctinách mě odvezla sanitka do nemocnice, kde si mě pár dní nechali a pak pustili domů s tim, že mam mononukleózu. Dva měsíce nechození do školy. První setkání v Praze se Zorkou. Náš první kůň Rozárka. Někdy v červnu umřel náš milovanej ridgeback Argo. Nešťastná láska ke klukovi z dovolený, pláč při vypomáhání v kuchyni v Sedmihorkách u Adélky v hospodě. Září 22 a jeden z nejlepších momentů v mym životě - koncert Coldplay. Pár schůzek s Kobrem. Nechtěl mě. První setkání s Tlačenkou! 12.listopadu mi přišel vytouženej Nikon, kvůli kterýmu si mamka vzala půjčku. Den nato si Šárka prvně nechala ostříhat ofinu a strašně jí to slušelo. 2 dny před Vánoci sem taky zkrátila vlasy, asi o 40 cm. Předpověď milý paní masérky, že brzo potkám velkou lásku.

(c) Larůů

2009 - Tom (17.1), první návštěva Brna, první koncert Parantampareil, Barči maturitní ples, zanedbávání kamarádů, chození za školu. První setkání s marcipánovou a chilskou spolužačkou Angelicou. Poslední půlrok na turnovskym gymplu, prodání Mokřin, první byt a léto v Brně. První víkend na jihu a focení s nebeskou. Září - novej gympl, soukromej. Říjen - ještě jinej gympl, už státní. Stěhování z Husovic do Králova Pole. Koukání po jinejch, krize. První dovolená ve Španělsku a Vánoce s mamkou a Vénou na Vřešťově.

(c) Larůů

2010 - maturitní plesy, první setkání s Terunkou a viktůrkem, první víkend s Káčou a Dušou ve Zlíně. První focení tabla, první setkání s eee a dalšíma velikánama z FP. První party s novejma spolužákama, slavení čarodějnic na Tunčově a 18in Káči Tláči. Svaťák na jihu, pondělí 24.5. odmaturování za 8, večírek a zničenej kotník. Přestěhování se do Prahy, rozchod, mamka v Kosmonosích. První focení se stylistkou (Durduin), seznámení s indiánkou. Začátek nejlepšího léta.  Rozbitej foťák, odstěhování z Prahy, zmatenost. Hledání se a snaha dospět při au-pairování v Irsku.

(c) Larůů

2011 - ?

A jaký sou vaše zásadní životní momenty v posledních letech?
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 bum-bác | Web | 6. října 2010 v 12:52 | Reagovat

to je bomba :) fakt hezky sis to shrnula, i s těma fotkama a tak.. já si taky takhle občas přemejšlim a vzpomínám a řikám si, tyjo.. už jsme toho přecejenom prožili dost.

2 N-core Princess | Web | 6. října 2010 v 13:34 | Reagovat

A kde máš pošníka?

3 Deane | 6. října 2010 v 15:10 | Reagovat

Cítím z toho spoustu hezkých chvil, trochu bolesti, ale hlavně, žes všechno doposud zvládla, že jsi svá, nenecháš se srazit a můžeš být na sebe opravdu pyšná!:)

4 leni | Web | 6. října 2010 v 15:41 | Reagovat

pro mě byly důležitý momenty z let, když mi bylo jako tobě (1997-2003) - první pusa a první se.uální zážitek, první tábor, první láska, křest, zápal plic a slabost, která trvala skoro 10 let, maturita a první pusa od xxxx, první setkání s budoucím manželem, jedno NE a pak ANO, malej stříbrnej prstýnek, poprvé, svatba, koupení bytu, bakalář. Pak dlouho nic zvláštního, spousta proher i normálních fajn zážitků, ruku v ruce po Šumavě... Až 2010 - do pár měsíců se těch "zásadních životních momentů" nakupilo spousta... ale jak o nich psát? Pohled do jedněch očí, jeho slzy, sbohem a... sbohem? Třeba bylo důležitý i něco úplně jinýho, co ještě nevidím a nikdy se ani nedozvím... A třeba ne...

5 B. | 6. října 2010 v 15:51 | Reagovat

Ashu, je to silene, jak dlouho "sleduji tvuj zivot" :) Fakt neuvěřitelné a ještě více to, jak to všechno utíká a jak stárneme a třeba i moudříme. :) Moc fajn článek.. :-*

Přeji krásný den, těším se na příště..
(Ps. ty máš foťáček ještě rozbitej? To ho budeš mít, až když se vrátíš domů? :( Moc mi chybí tvé fotky.. :))

6 zklamanej | 6. října 2010 v 17:18 | Reagovat

jen nejak nechapu tu "snahu dospet". podivej se na dospely lidi jak se vlecou utahany z prace aby koukli na zpravy, nacpali si bricho a rano zas vstali do prace... to chces ? to nechtej... to je nuda ne ? :)

7 anon | 6. října 2010 v 18:10 | Reagovat

[6]: a jeje, mladicka vzpoura :-) dospet se nerovna to, co pises. ashu tahle zkusenost jiste zoceli (a trochu rozumu este nikomu nezaskodila :-)

8 Sabina | Web | 6. října 2010 v 18:37 | Reagovat

Je hezký všechno takhle srovnat do jednoho, asi bych si všechno nevybavila, nemám asi tak silný momenty jako ty. A je fakt vtipný tě vidět jako malou slečnu =D obzvlášť ta fotka, kde myješ auto =)

9 Barbara von Gattermayer | Web | 6. října 2010 v 19:13 | Reagovat

wow, tohle musim taky stvořit.. ale já nefotím tak dlouho...

10 Morgiss | E-mail | Web | 6. října 2010 v 20:50 | Reagovat

úžasnej příspěvek. Držím palce, ať se v Irsku daří ;o)

11 ašu | 6. října 2010 v 21:43 | Reagovat

[2]: ty seš kapitola sama pro sebe, pete.

[5]: opravovat ho nebudu, tom mi teď pošle na pučení jeden a já mezitim budu šetřit na novej:) a kruci dej mi na sebe nějakej pořádnej kontakt, ať taky vim, jak ty se máš!

[6]: jo, přesně to sem myslela, chci se stát robotickym workoholikem, pájo:)

[7]: díky za pochopení!

[10]: děkujů:)

12 B. | 6. října 2010 v 22:08 | Reagovat

Tak to já ti jdu napsat mail.. :-*

13 Jitta | Web | 7. října 2010 v 10:54 | Reagovat

Jo, "dospělý" lidi sou příšerný..vzpomeň třeba jen na kousek našeho rozhovoru před divadlem. Takhle jsem si ani já dospělost nepředstavovala..a pak se ty různý věci prostě dějou :-)

A galerka je to krásná. Díky

14 Ivuška | Web | 7. října 2010 v 15:28 | Reagovat

Ten rok 2007 mě uvedl do nostalgie, doby, kdy jsi Angelině Jolie jakoby z oka vypadla a kila nám oběma šly dolů rychlostí blesku.. :)Ach, nebylo to špatné období, pro nás obě asi zrod něčeho nového..

15 Bylinková* | 7. října 2010 v 15:54 | Reagovat

To už je tak dávno, co jsem k tobě zavítala poprvé po Tvé návštěvě u mě a sympatie k Yael Naim, co? Jak tak koukám, skoro všeho jsem byla čtenářem a je moc milé si vybavit takhle zpětně všechny tvé zážitky, při kterých si já vybavuju ty svoje, které jsem prožívala ve stejnou dobu:-) třeba toho dvaadvacatého září dva tisíce osm :*
Krásný článek, Koralínko, neutichající melancholie. Teď jsi mi vnukla myšlenku taky si takhle s fotkama zavzpomínat na svá léta minulá, i když ještě nevím, jestli se budu dělit s blogem, nebo jen se sebou samotnou:)

16 Symphony | 7. října 2010 v 18:42 | Reagovat

někdy mám pocit,že doopravdy žiju okamžikem.je strašně strašně málo věcí,který mi opravdu utkví v paměti.většinu věcí překryjí nové zážitky,ačkoli se tomu snažím bránit.psala jsem si deník,blog..přestože vím,že silných momentů je v mém životě mnohem víc,pamatuju si jich tak strašně málo, až je mi to líto...

17 Fai | E-mail | Web | 7. října 2010 v 19:02 | Reagovat

Krásný shrnutí.Je to zvláštní,.Pamatuju si tvůj starý blog,a pamatuju si jak jsem šla na tento blog poprvé.A taky si pamatuju jak jsem se strašně moc bála sem napsat nějaký komentář,protože jsi mi připadala strašně "zvláštní" ale tím nejlepším způsobem jaký si jen dovedeš představit.:).Takový ten pocit,kdy sem musím pravidelně jít aspoň jednou denně,kdyby náhodou si něco napsala.A ten hezkej pocit,když tu novej článek byl.A takový pocity mám vlastně do dneška,akorát už se nebojím tu napsat komentář.:).Asi jsem dospěla.:D

18 sumiko | Web | 7. října 2010 v 21:36 | Reagovat

Jéé...jak tak koukám, čtu se strašnou dobu! Pamatuju si i ten starý blog a pamatuju, jak jsi mi poprvé napsala na ten můj, které filmy mám ráda a já napsala celý článek :D Je to hezké, ,,znát´´ člověka takhle dlouho. Občas si říkám, co dělají lidi, které jsem znala přes blog a kteří už ho nemají...Ty jsi taková stálice a bavíš mě pořád a ráda to tady čtu prostě :)

19 Agnes | Web | 8. října 2010 v 20:39 | Reagovat

Je hezké sledovat ten posun - změnila se nejenom nápň dne, ale i fotogrfie jako takové. Jlsi čím dál tím úžasnější. Mimochodem, jaký byl tvůj nick na Alíkovi, třeba jsem tě znala :D.

20 Džej | Web | 9. října 2010 v 13:38 | Reagovat

pááni
moc hezky fotíš

21 housewife | 9. října 2010 v 18:10 | Reagovat

Ashu,
na Tobe a Tvem psani je perfektni jedna vec...malokdo ma odvahu psat primo neco osobniho-s rozsirenim blogu je ale takovych lidi cimdal tim vic-rozdil mezi ostatnimi a Tebou je v tom, ze Ty priznas uplne vsechno, vsechny kiksy a slabosti.
Na to si malokdo troufne a ver mi ze takova vec Te v zivote posune dal.
ALe to Ty urcite vis ;-)

22 Jana | E-mail | Web | 14. října 2010 v 9:24 | Reagovat

Panejo, pěkně si to shrnula...když jsem to četla, tak jsem ti záviděla některý zážitky, ale také mi občas bylo z něčeho smutno..... a krásný fotky!!! :)

23 matanov | Web | 14. října 2010 v 23:30 | Reagovat

Z těch nejnezapomenutelnější momentů nemám fotky (naštěstí?)... jenom vzpomínky, popř. poznámky sepsané krátce po události.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama