Accidentaly in love

6. ledna 2011 v 20:57 | ašu kešu |  In my mind
Nevim, proč se cejtim za svý špatný nálady provinile.
Pořád přemejšlim, jestli je tohle normální. Jak musim zastávat funkci rodičů, uklízečky, kuchařky.. A ještě se u toho tvářit strašně nadšeně, nedat najevo únavu nebo nedejbože smutek. Celej den odpočítávám hodiny do konce, zároveň zbejvající dny do konce tejdne, měsíce a pak zbejvající měsíce do července. Musela sem se dneska strašně přemáhat, abych nenapsala mámě, že tu končim. Beztak nemůžu, takže tu budu hnít do tý doby, než mě hostrodina nevyhodí nebo se nedostanu na vejšku.
Dneska sme zbytečně čekaly, až přijdou Tři králové, tak sme aspoň upekly sušenky a koukaly na pohádky a já se u toho učila o fototechnice. Taky sem musela Marlene zastřihnout ofinou (tady se tomu řiká pony nebo co), ale sem děsná nešika a má to nakřivo, tak to dem ještě zejtra opravit ke kadeřnici.
Mam strašně ráda hlas sousedky Sibilly, neskutečně mě uklidňuje.

(c) Larůů

Už sem unavená z toho, jak sem furt unavená.
 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama