Duben 2011

Olomoucký syrečky

27. dubna 2011 v 20:44 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Dneska sme s mamkou vejletily na Černou Nisu, snídala sem v autě, krmila kačeny a chytala žáby a skákala do bahna. Pak sme jely nakoupit jídlo na čínu, jabloneckej Interspar vypadá jak ten brněnskej.. A sladká chilli omáčka mi připomněla léto s verísem.

21 sekund

26. dubna 2011 v 21:55 | ašu kešu |  Z mého pohledu

A toho dne si minulý čas zaskotačil v porcelánu těchto řádků

23. dubna 2011 v 23:53 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Vstávala sem v 6, na otáčecí židličce vedle parkovacích lístků a razítek snídala jahody, koukala na Přátele a Conviction, opalovala se a na všechny se do stáhnutýho okýnka usmívala jak blázen. Odměnou mi bylo 700 peněz na ruku a pár milejch poznámek o tom, jak mi to sluší. U taťky sme si pak letos prvně opekli buřty a já se mylně domnívala, že se to mezi náma těď po babiččině smrti třeba vylepší, když krom mě skoro nikoho nemá. No, dopadlo to jako vždycky, po dvou hodinách citovýho nátlaku a výčitek sem se šla vybrečet na záchod a teď už je mi to jedno. Vedle u Ivoše v garáži sem pak na všechno zapomněla, Matěj se Sádym mě nadšeně objali ještě když sem je byla pozdravit přes plot a pak se jedli brownies a bramboráky a kluci skákali do bazénu a holky mě učily balit cigarety a mě potěšilo, že i po těch dvou letech, co sem od nich odešla ze třídy, zůstali všichni tak, jak je znám.
Po třech hodinách spánku sem se probudila zimou u babičky na gauči, s Matějovo hodinkama na ruce. Sou krásný, nejrači bych si je nechala. Doběhla sem do sámošky pro čerstvej chleba, učila se na tsp, vyluxovala a při vaření oběda koukala na film o Audrey. Odpoledne mi napsala Šárka, tak sme šly na koktejl a potkaly Kamču a já měla fakt radost, že jí zase vidim a neni to rozpačitý a tak. Pak sme si ještě sedly k Bájovi na džus a já dostala bezva opožděnej dárek k narozeninám a pak sme se couraly městem a vysedávaly po lavičkách a bylo nám spolu nejlíp. Její Lukáš nás kolem pátý vyzvedl u Billy a u něj doma nás pohostil umělejma sušenkama a ukázal nám akrobatický holuby, co uměj salta ve vzduchu (mam důkaz!!) a taky sme krmili kapry a čekali, až se zas všichni ptáci vrátěj zpátky do kurníku.
Mam strach, že si na mou přítomnost všichni zas hrozně rychle zvyknou a zevšednim jim a začnu jim lízt na nervy a tak. Tvoje bába mi začne lízt na nervy...

Nečum mi na buchtu!

21. dubna 2011 v 23:34 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Neděle, 17.dubna - hodnej Heinrich mě dovezl až do Venla, pak sem málem umřela při tahání jednatřicetikilovýho kufru, krásně se prolítla, šťastně se na Ruzyni nadechla českýho vzduchu a pak si musela vzít taxi do Roudnýho, kde sem se přivítala s tetou a strejdama a mamkou a tak:)


3 dny

14. dubna 2011 v 19:45 | ašu kešu |  Od pondělí do neděle

Zdálo se mi o zapadlý židovský vesnici. Procházela sem plně zařízený domy, v kterejch po druhý světový válce nikdo nebydlel, a brala si z nich všecko, co se mi zalíbilo. Pak mě probudil budík a já zjistila, že sem si poslintala ve spánku polštář. Oblíkla sem se a vyčistila zuby a když sem nahoře tahala ty dvě obludy z postele, řekla mi Sarah, že hezky vonim:) (čemuž sem samozřejmě hned nerozuměla a musela si to až pozdějc najít ve slovníku, ale raduju se z toho ještě teď). Odpoledne sem zas upekla chleba a hrála s Marlene a Paolou na skovku.. A včera sme jely nakoupit krmení a vystýlku pro králiky a neplánovaně i kartáč, kdyby se jim zacuchala srst. Potkala sem tam Maria, naštěstí si buď nevšim, jak se skrejvám za regálem s gumákama, nebo mě s rozcuchanejma vlasama a v teplákách nepoznal. A chvíli předtim sem musela bezvlasý učitelce na logopedii vysvětlovat, kdy a proč jedu domů a už se nevrátim a cejtila sem se děsně hloupě. Což mi připomíná, že sem dneska v Kaufparku narazila na Frau Schumacher z jazykovky, z který se poslední měsíc ulejvám.. A tak.

A jelikož už sem fakt uplně za chvilku doma, napíšu si taj tak zhruba, co chci kde dělat:
17.4. přiletět do Prahy, večer za mamkou do Turnova a pozdravit všecky tety a strejdy a sestřenice na Roudnym a pak za taťkou
21.4. ráno odjet do Brna, večer na sraz s bejvalejma spolužákama, opít, pomilovat se a rozejít s Andrejkou a pak u ní přespat
22. za stehlíkem na Slovensko
24. za Iv do Bratislavy a pak zas do Brna potkat všechny brněnský (Kristiana, Sheeni, Darka, Pošníka, Toma, Kristínu, Petromila s Kat a tak..)
pak ještě nevim, jestli se v mezičase nepojedu podivat do Prahy..
a 28. s Pošníkem na Labutí jezero, 29. na Majáles a 30. tsp nanečisto a večer do Tunčova!
dál sem se taky ještě uplně nerozhodla, 7.5. tsp test, 14.5. Sheeni na svatbu a potom až do konce června brigádovat v Turnově na parkovišti a pak už si jen užívat, cestovat, všecko fotit a jíst dobrý jídlo:)


5 dní

12. dubna 2011 v 20:32 | ašu kešu |  Z mého pohledu

6 dní

11. dubna 2011 v 19:27 | ašu kešu |  Z mého pohledu

8 dní

9. dubna 2011 v 13:53 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Zjistila sem, že neumim dělat palačinky a to mě včera strašně rozmrzelo. Buď sem je připálila nebo moc naolejovala, roztrhaly se mi při obracení a při pokusu vyhodit je do vzduchu sem se akorát pocákala horkym olejem a palačinka skončila na zemi. S vypětím všech sil sem vyrobila 4 dost nepovedený, Marlene se vztekala, že chce víc (a pak brečela, že sme na ní se S. nepočkaly s malováním obrazu), ale Sarah byla miláček a když viděla, jak mě ten kuchařskej neúspěch zničil, pošeptala mi, že je stejně dělám líp jak maminka (a to mi vždycky zvedne náladu, hehe).

Netěšim se na to už-se-nikdy-neuvidíme loučení. Psala mi Rose ze školy, že doufá, že se ještě potkáme před mym odjezdem a Scollar už se taky po mě sháněla. Heinrich dneska u snídaně nadhodil, že tu budu už jen tejden a pak bude muset Sarah místo mě žehlit. Nejrači bych o mym odjezdu vůbec nemluvila a pak jen všechny objala na rozloučenou a poděkovala za těch pět měsíců. Nechci vidět ty zklamaný a ubrečený dětský tváře a cejtit pocit viny, že to tu opouštim.


13 dní

4. dubna 2011 v 21:15 | ašu kešu |  In my mind


Než sem včera zalezla do postele, ptala sem se sama sebe, čim bych si tak to všední pondělí mohla ozvláštnit. Aby bylo takový, že si ho budu pamatovat i za tejden, měsíc nebo třeba rok (dělá mi problémy vybavit si, co sem dělala minulej čtvrtek..). Počítá se teda vrácení 15 PET lahví a nákup strouhanky? Maliny s tvarohem k obědu? (Už zase) žádnej dopis pro mě ve schránce? Napařování si obličeje při žehlení? Prdlajs. Jo vlastně.. Vyrobila sem pro Sarah svíčku, ty kytky v ní už teď vypadaj uschle. A myslim, že mě miluje prodavač z Kaufparku.
Už mě unavuje, jak sou všichni krásnější, zajímavější, zábavnější, chytřejší, kulturně vzdělanější, šikovnější a nápaditější než já.

14 dní

3. dubna 2011 v 16:48 | ašu kešu |  Z mého pohledu

15 dní

2. dubna 2011 v 16:04 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Kdyby byl každej den jako tenhle, zůstala bych tu.