Září 2011

Černá, bílá a jejich odstíny

29. září 2011 v 22:59 | ašu kešu |  In my mind
Sheeni mi tuhle radila, abych byla trpělivá. To já sice neumim, ale snažim se maximálně zaměstnat a neustále na to nemyslet, protože to stejně dřív nebo pozdějc přejde. Ostatně jako vždycky. Musim se už ale vážně smát svý nemožnosti a dětinskýmu chování. Celý léto bulim, že se chci s někym vodit za ruku a pusinkovat a ráno se vedle něj probouzet a pak se při první potenciální příležitosti vyplašim a jakákoliv představa tělesnýho nebo citovýho sblížení je odpuzující a uvědomim si, jak je mi vlastně samotný dobře.


Někdy sem zlá a necitlivá, odcházim bez rozloučení, nesnažim se ani se nezajímám, chladnokrevně odstraňuju lidi ze svýho života a hulákám na Oju, ať na mě nemluví a de mi z očí, když si chce povídat a touží po společnosti. A jindy hned natahuju, když mi kolega v práci řekne, že sem ty dveře do sálu mohla zavřít sama a když si mě nikdo nevšímá nebo minu na ulici šťastně vypadající líbající se pár.
A taky o sobě tak ráda píšu (důkazem budiž 3 články za posledních 24 hodin) a přitom sou mi egoismus a sebezahleděnost protivný.
Třeba z toho jednou vyrostu..


Easy cheesy

29. září 2011 v 17:09 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Miluju prakticu a nejrači bych na ní fotila pořád a všechno a nosila filmy do labu nejlíp každej den, kdybych byla bohatá.. Nebo se jednou naučim vyvolávat v temný komoře, kterou si zřídim u nás v koupelně.




Cowbook

28. září 2011 v 21:02 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Je divný, když si kupuju pánský sprchový gely, abych ze sebe aspoň občas cejtila muže..?



Bring spring

25. září 2011 v 20:39 | ašu kešu |  Od pondělí do neděle

(Láska na první poslech, hlavně z úseků kolem první a druhý minuty se rozpouštim.)
Konečně se po skoro třech tejdnech vrátila Nela z railu. Přivezla si blonďatější vlasy a karamelovej odstín kůže, pár mušlí a dalších blbostí a taky bordel do našeho pokoje a zmatený pobíhání po bytě a věčný hledání peněženky. Chyběla mi. Už mě zase každý ráno vítaj její nohy vyčuhující zpod peřiny a vaříme spolu samý dobrý věci v kuchyni. Včera sme si udělaly výlet do Ikey a obřího Tesca, kde sme snad dvě hodiny procházely uličky s regálama a hledaly slevy a olivy a zázvor a kefír z kozího mlíka a kořenící směs na svařák a berentzena s příchutí maracujy za 80korun nebo tak nějak! Vzaly sme si každá po jedný flašce, přijde vhod. Měly sme strašnej hlad a tak sme braly do ruky všechny paštiky a makrely a vajíčkový saláty a dělaly na to dramatický mňááááám. A pak sme málem ten nákup ani neodtáhly, jak to bylo těžký. Doma sme si pustily Anu a pily k tomu burčák.
Zbytek večera shrnu jednim slovem - ostuda. Chudák Lukáš a chudák mý holeně s otlačeninama z lavičky.. Všecko mě bolí a přitom sme jen seděli.



Sepsala sem si aktuální wishlist a přišpendlila ho na stěnu, ať ho mam pořád na očích a donutí mě šetřit a neutrácet za ptákoviny. Dvě položky už sem si spokojeně odškrtla. Taky sem byla v pátek na hodině jazykovědy, připadala sem si v tý první lavici strašně nepatřičně a bála se, že se mě přednášející na něco zeptá a já to nebudu vědět. Představovala sem si ho, jak se ráno vypravuje do školy, chodí po doma s ručníkem kolem beder a holí si v koupelně před zrcadlem tváře. (Miluju vůni vody po holení.) A při první příležitosti sem si ten předmět zas zrušila, stejně mě to nezajímá a navíc se to kryje s tělocvikem. (Za celou hodinu a půl sem si zapsala do sešitu tři slova - kazisvět, utřinos a tlučhuba.)
A Salome si na nás už trochu zvyká a i se nechá hladit a mazlit a pouští spoustu chlupů.

Tak nasedanou.

Blind mind

23. září 2011 v 1:00 | ašu kešu |  Od pondělí do neděle

Dneska v 9:10 půjdu poprvý do školy a strašně se na to těšim. Trochu si přivstanu, uvařim earl grey s mlíkem do termosky a ještě koupim v papírnictví nějaký nezbytný pomůcky jako pastelky a sešity a gumu a pak budu jen strašně doufat, že vůbec najdu tu budovu a místnost, kde se přednáška koná. Vzhledem k tomu, že by se to mělo vyskytovat v ulici, v který taky bydlim, tak to snad nebude zas tak těžký, chichi. Pak přijdu domů a upeču kynutý buchty s makovou, povidlovou a tvarohovou náplní a (v rámci zkoušení novejch věcí) i pár kousků s arašídovym máslem.

Včerejšek sem strávila převážně v práci, ikdyž bych mnohem rači lítala po louce a pouštěla draka a válela se ve spadanym listí a cpala si do kapes spoustu kaštanů. Strašně chci někam na výlet a taky v listopadu na Ukrajinu, ale nedaří se mi zatim nikoho přemluvit.. Nebaví mě, že pořád nejsem schopná vytáhnout paty z Brna.

Nelíbilo se mi na SemestrStartu, nemam ráda feeling like shit a loučení, nelíběj se mi fotky s uměle osvětlenejma plotama a hlínou ve tmě (na výstavě v Lepu) a líběj se mi záběry stropu a oloupaný omítky a černobílý pohledy na moře s letícíma ptákama a barevnej pohled na Mariku u nás doma spokojeně ujídající poslední kousek kiwiovýho čískejku.
Teď máme doma na zkoušku Sheenino kočku, menuje se Salome a schovává se pod Nelino postelí.

(Pro nikoho neznamenám tolik, kolik bych sama chtěla.)

Falling/ in fall

21. září 2011 v 13:29 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Do jednoho a do druhýho ucha.





Trochu stát nohama na zemi a trochu se vznášet k nebi.



They fell in love as assholes and died as assholes

17. září 2011 v 21:21 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Z poslední prakticy:)





Wolf & I

16. září 2011 v 12:41 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Takhle vypadal náš záchod ještě včera ráno..




Kristínka

14. září 2011 v 16:32 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Shower for footfetishist looks like that:





Dostupný agent

13. září 2011 v 0:16 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Je to strašně nezvyklej a krásně opojnej pocit nosit zas v peněžence po dlouhý době pár Karlů IV. a na chvíli i nějakou tu Emu Destinovou. To vícjak týdenní čekání se vyplatilo, mohla sem si konečně dojít pro vyvolanej film a nakoupit svačinu do práce.



Legal eagle

8. září 2011 v 22:33 | ašu kešu |  Od pondělí do neděle
V rámci aspoň částečnýho vyplnění promlčenýho měsíce si tu teď sepíšu, co se dělo a tak.
Fotila sem Štěppi jako indiána a když sem se v jednu chvíli podivala za sebe do křoví, stál tam úchyl a na férovku si ho honil. Fuj. Při první směně v kině na telefonech mi nikdo neřekl, že ty potvrzovací kódy na zamluvený sedadla lidem už tak půl roku nezasíláme a já se celej den divila, že mi lidi opakovaně naštvaně volaj, jaktože jim nedošla žádná smska. Přestěhovaly sme s Nelou nábytek v pokoji, já dotáhla ze Špalku obří kartonovej plakát k Tree of Life, plastový torzo ze skládky (načmárala sem na něj seznam 21 tipů, jak zůstat kreativní), za Chikiho pomoci starou televizi, kterou někdo nechal u nádraží a tak to tu teď máme nejkrásnější. Dostala sem překvapivou nabídku k nezávaznýmu sexu, v opilosti běhala po bytě jen v kalhotkách a hystericky brečela a šla na rande se slečnou, která nesplnila mý očekávání. Konečně sem se domluvila s Helenou a jednou v pátek večer za ní jela do Medlánek, abych hlídala její malou Celestu. Dostala sem večeři, četla si Sheilu Levinovou a sice sem se vůbec nevyspala, ale mam pocit, že mě to sladký batole miluje:) Poznala sem kluka úchylnýho na holky se zasádrovanejma nohama, za lahev vína a pohled poskytla nocleh dvoum kamarádům od Tlačenky, co letěli další den ráno do Španělska a objevila nejlepší koupání v blanenskym lomu. Krom těch v práci sem na filmy moc nekoukala, zato mě celkem bere hollywoodská oddechovka Entourage.


Předevčírem sem šla s Marikou a Alinou na vernisáž Young Package, asi sem čekala něco většího, ale i tak to bylo pěkný a moc mi chutnalo jídlo z jejich rautu, hehe. Včerejší večer a noc sme strávili loučením s Evou, která odjíždí do Bukurešti (jen na 10 dní, ale my si vždycky rádi najdeme důvod k party), kterýmu předcházel tanec na televizi, pomatlávání se divadelní krví nebo třeba preparování knotů ze svíček manikůrovejma nůžkama a lití vosku všude kolem. Ještě sme pak chvíli tancovali v Charlie's a nejhodnější Oja mi koupil naproti u Araba dvě pity se sýrem a rajčetem, abych měla co jíst. No a dneska mě navštívila Štěppina krásná sestra Pakina, nechala se napatlat bílou maskou a třpytítkama a ochotně se na mě tvářila do objektivu, pak sme šly pozdravit rozlítanou Štěppi do Ery, vyměnila sem si objektiv s Ivanem a pak už jen seděla v Trojce a doháněla ten měsíc, co sme se s Baru neviděly.


Tak jo

6. září 2011 v 23:49 | ašu kešu |  Z mého pohledu
Poslední měsíc v obrázkách.